Molochu, (nejen Ginsbergův), my odcházíme. Tvé transakce s naší svobodou a penězi budou brzy ukončeny.
Kdysi dávno, když ještě nebyly slova,
Ani idea, ani vůdce
Ani pravda a za ni provaz
Když svět byl klacek v ruce
A když jsme vykročili z jeskyní
Vstříct světlý budoucnosti
tak narodil se řád
Na hromadě zbytků a kostí
A šel s námi krok za krokem, rok za rokem, věk za věkem, stále dál
Po cestě přišli nejdřív otroci
A s nima i první okovy
Pak faráři a falešní proroci
Kaviár a skopový
A po nich úděly,
Pak důvody a tradice
Jedněm zbraně a žezla
Druhejm pluhy a radlice
A směr krok za krokem, rok za rokem, věk za věkem, stále dál
Čím víc je Bůh boží
Tím víc je to podvod
Životní prostor je zboží
A smysl prázdná krabice od bot
Řád jako mesiáš
Nabídl pár stovek za duši
za trochu písku do zubů
a značku na uši
Hezky kus za kusem, jeden za druhým, druhý za třetím
A tak potůčky vytvoří řeku
Idejí, co bojují za lež
A smog a starosti k vzteku
A reklama na všechno co chceš
Cílem politiky je
Ať dav hlasitě jásá
V davu se vytratěj tváře
o to silnější je masa
A valí se krok za krokem, rok za rokem, věk za věkem, stále dál
Na obrazovce v tmavým pokoji,
Bezejmenní z davu řvou víc
A kolečka spojená v Orloji
Znají pravdy polovic
Běh světa jsou hádky
Jak se co má jmenovat
A přitom všechny ty slova
Nás naučil řád
Hezky den za dnem, rok za rokem, věk za věkem
Tak tu stojím ve větru
A v dlaních mám odpověď
Vztek a soba na svetru
A chápu právě tady a teď
Že až se budem kdykoli
Za světlým zejtřkem hnát
Vždycky bude nad námi
Stát tenhle řád
A bude s náma stát, s náma žrát, s náma spat – a s náma umírat