Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Celorepubliková stávka v dopravě byla 16. června 2011 doprovázena průvodem odborářů centrem Prahy.

Chcete obří důkaz politické korupce, kterou máme přímo před očima? Odboráři…

Možná Vás nikdy nenapadlo nad tím přemýšlet, ale odborové hnutí v současné podobě je jedním z největších politických podvodů naší doby. Role odborů – jen si to připomeňme – spočívá a má spočívat v lokální práci v podnicích a v hájení práv pracujících těch konkrétních podniků, děje-li se jim příkoří. Místo toho ze světel ramp a pódií pompézních prezentací typu „Konec levné práce“ chtějí po nás všech, abychom jim prostě jen dali více peněz.

Co přesně vlastně dělají odbory kromě kafíčka na tripartitě a vydírání nás všech? Organizují nějaké vzdělávání pro své členy, aby byli schopni kvalifikovanější (a lépe placené) práce? Pomáhají vyšší konkurenceschopnosti podniků (jakkoli)? Investují do toho podniku své vlastní peníze, aby se mohl rychleji rozvíjet a zajistit jim lepší podmínky k práci? Abychom v tom měli jasno: organizování letního pionýrského tábora, ožrat se na plese nebo jet demonstrovat do Prahy se nepočítá, to je komunitní činnost, ne činnost, která někoho kvalifikuje k tomu žádat vyšší plat od svého zaměstnavatele nebo státu (tedy nás všech).

Povězme si to na rovinu: je to celé maškaráda, placená z peněz 90% slušných, pracovitých a odpovědných lidí. Takže na závěr napíšu něco, co bychom si měli – nejen při pohledu na odboráře – říkat velmi, ale velmi často: jsou statisíce lidí sdružených v pro naši společnost mnohem důležitějších spolcích typu dobrovolní hasiči, myslivci, rybáři, sportovci, zemědělci, lékaři a v řadě dalších. Ti svou roli plní a společnosti mnohé přinášejí – ve svém volném čase, bez dotací, dobrovolně a zdarma. Den za dnem projevují tisíckrát větší odpovědnost, nezištnost a odvahu než všichni odboráři a politici dohromady.

Jen my bychom si toho možná měli začít všímat. Takové všímání by se dalo nazvat zárodkem obnovy veřejného života a začátkem léčby z hrůzostrašné metodiky lži, přetvářky a podvodu jménem „sociální stát.“