EET – jen další důkaz toho, že stát už je dnes pouhým obchodním modelem

Zkusme se zamyslet nad tím, kolik různých – ale vždy konkrétních firem – profitovalo ze současné podoby EET, tak jak byla zavedena. Podnikatelé, jichž se to týká, si museli a budou muset povinně pořizovat hardware a software, tedy stát vygeneroval poptávku pro produkty a služby některých firem (a pro telefonní operátory v každém případě). Software, na němž EET jede v rámci propojení se státní správou, je zastaralý a bude se muset měnit (pokud se to stane, pak se musí změnit i EET). To bude zase „hezká“ zakázka pro nějakého systémového integrátora. Kdo vydělá na únicích dat z EET, které nevyhnutelně přijdou, je otázka – víme ale proč to tak je. Protože to organizuje stát a ten, kdo si s ním v dané chvíli dělá co chce a slabí a neschopní politici ho neumí (či dokonce nechtějí) zastavit. A finále? To, že nikdy nezjistíme, zda se státní kase EET vůbec vyplatila, je výhoda Babiše: bude tvrdit že ano a že kdo tvrdí opak, má to dokázat, jinak pouze „fandí starým zkorumpovaným strukturám.“

Proti tomu stojí zdravý rozum. A zdravý rozum v tomto případě znamená sečíst náklady a rizika současné verze EET a postavit je proti faktu bezhotovostní platby, která by vše řešila. Jestli lidé tak moc chtějí, aby hospodští a stánkaři nekradli, dá se to zařídit tím, že jim budou platit kartou, bezhotovostně. A pokud to lidé zase tak moc nechtěli, pak je celá argumentace k EET podvod a má někomu či něčemu posloužit. Když se podíváte, kterého oboru podnikání (potraviny, maloobchod, velkoobchod) se EET zejména týká, každému s průměrným IQ dojde, co je skutečným cílem celé akce. A jestli jde o bezpečnost dat, tak ta jistě mohou unikat i z bank, ale věříte jim v tomto konkrétním kontextu méně než zkorumpovanému státnímu aparátu v době vlády páně Babiše? Asi směšná otázka.

A mimochodem: stát k bezhotovostnímu styku (který je stejně budoucností ekonomiky ať chceme nebo ne) mohl přispět regulací a tlakem na banky, aby vytvořily takové finanční produkty, které by pro lidi byly beznákladové a uživatelsky jednoduché. Když už se premiér cpe do interních debat o mzdách v Aholdu a celé roky se tu ze státního rozpočtu financují populismy typu stavební spoření (kdy si lidé zaplatí daně a stát jim malou část těch jejich vlastních peněz vrátí s příběhem o podpoře bydlení) mohl věnovat trochu času tomu, na čem náš stát skutečně stojí: malému a střednímu podnikání. To by ale předpokládalo jeho schopnost vědět, na čem stát ve skutečnosti stojí, a to vzhledem k jeho nulové zkušenosti se životem mimo politiku a poslednímu politickému programu (který ho spolehlivě dovede na smetiště dějin) zní jako hodně povedená bazinga.

PS: I proto zastupitelská (zprostředkovaná) demokracie nemá budoucnost; prostředník nikdy neodolá pokušení svého klienta okrást, je-li to beztrestné a stačí-li říkat, že „hájí voličovy zájmy.“ Je to prostě příliš lákavé pro určité typy lidí – lháře, podvodníky, parazity a neumětely.