Už jsme tak zblblí, že zapomínáme na selský rozum a chováme se podle zajetých pravidel, i když z nás dělají pitomce

A naši politici tuhle povahovou vlastnost umí velmi dobře využít. Máme nápad: co se začít dívat na věci jinak, „normálně“? A lekce 1 je, nový pohled na to, co je vlastně v demokracii podstatné – politici a média.

Politici jsou volení, a politické strany mají monopol na vládu – beztrestný. To znamená, že nás dokázali tak zblbnout, že za jakékoli chyby je netrestáme, zatímco nás stát trestat smí – jak to? Jestliže kdokoli ručí za svou práci, politici musí dvojnásob, protože hospodaří s cizími penězi. Ale oni jsou naopak nepotrestatelní??!!

Média ovlivňují názory nás všech – vnucují nám určité typy názorů a i když jsou milé výjimky, ve skutečnosti pracují pro politiky a své majitele, kteří jsou na politiku napojeni. Svobodný svět médií neexistuje, je to naopak s politikou provlečený byznys, přestože to má být „veřejná služba“ nebo dokonce symbol svobody.

A co jiný pohled: měli bychom si volit zástupce médií, nikoli politiky. Politiku mohou dělat existující instituce k tomu vhodné (sdružující lidi). Do každého registrovaného spolku by se měl mít možnost přihlásit každý a podle počtu členů (počítáno jednou za 4 roky) se jen obmění doba, jakou bude ten či onen spolek u moci. Jinými slovy – pro politiku nepotřebujeme volby a už vůbec ne volby omezené na politické strany a politiky, kterým neschopnost, lenost a korupce leze z uší.

To co se naopak volit má a musí, jsou lidé, řídící veřejnoprávní média; jak je možné, že to se neděje? Je to stejně absurdní jako politika formou uzavřeného klubu politických stran, mezi nimiž neexistuje konkurence. Máme právo si vybrat, když si jako koncesionáři platíme, kdo bude veřejnoprávní média řídit, a měla by to být důvěryhodná osobnost, o níž víme, že se nenechá zkorumpovat a nebude vyrábět mediální manipulaci s cílem okrást obyčejné lidi. Kdo ale volí představitele médií a hlavně, co je výsledkem? Výsledkem je, že za vlastní peníze z nás média často dělají pitomce, stejně jako stát, jehož jedinou funkcí je stát se dobrým výdělkem pro ty, kteří rozhodují o rozdělení peněz. Stát nemá jinou funkci než vybírat co nejvíce peněz a ty se pak „vypaří“ – kdo to nevidí, měl by si důkladně promnout oči.

Tedy poučení první: politika zpátky lidem, nevolit, ale účastnit se. A řízení médií volit a ovlivňovat, jinak nás za chvíli budou učit, že chodit po stropě je normální.