Jestliže se lidé ještě chovají morálně a používají zdravý selský rozum, je to organizovanému náboženství, ideologiím a politické korektnosti navzdory, ne díky nim.

Vize budoucnosti

Mnoho lidí – a hlavně politiků a byznysmenů přisátých na stát a jeho přerozdělování jako klíšťata – to ještě nevidí a vidět nechce, ale proces změny současných států už nastal. Vztek a časté volební vzpoury lidí proti establishmentu a standardním politickým stranám jsou jen začátek. Bitva o naši svobodu se tentokrát nebude odehrávat na náměstích, rozsáhlých válečných pláních a v zákopech, odehraje se v našich obývacích pokojích, v našich hlavách. Je to bitva zdravého rozumu, lidské svobody a odpovědnosti proti obrovskému přívalu dezinformací, lží, ideologií, reklamy a institucionalizované výchovy k pseudosocialistickému uvažování.

Stát budoucnosti je aplikace. Aplikace s minimem úředníků (a bez jakýchkoli politiků). Decentralizovaná a sdílená demokracie bez nesmyslných hranic, prostředníků, korupce a netransparentního přerozdělování (rozkrádání) veřejných rozpočtů.

Tento sdílený stát (aplikace) bude fungovat stejně jako když si konfigurujete auto, havarijní pojistku nebo třeba tarif Vašeho telefonu či když vybíráte programy z nabídky kabelovky: platit budete jen za to, co využijete a co si svobodně a dobrovolně vyberete. Je to jednoduchá logika – povinná základní výbava a doplňková nepovinná výbava. Stát musí přerozdělovat pouze minimum prostředků, ale nějaké společné peníze budou muset existovat vždy. Základní povinná výbava (přesněji řečeno základní společné daně či platby) budou například armáda, malá (velmi osekaná) část státní policie, hasiči a záchranná služba (bude-li poskytována centrálně), příspěvek na základní (výrazně osekanou) úřední agendu státu a reprezentaci v zahraničí, příspěvek na základní infrastrukturu typu letiště a dálnice (nebude-li to řešeno systémem dálničních známek a letištních poplatků, tedy přímo a mimo konfigurátor) apod. A k tomu budou existovat volitelné služby v konkurenčním prostředí, které si už vybere každý sám a ponese si za ten výběr také odpovědnost – například zdravotní pojištění, důchody, školství, lokální policii a soudnictví si budete moci dále platit u státu, ale také vybrat si jiného poskytovatele těch služeb nebo se o ně postarat sám, například v komunitě přátel, rodiny, sousedů, kolegů, lidí se stejnými zájmy či světonázorem.

Zapomeňme na centrální, neprůhledný a zkorumpovaný stát, jehož jedinou funkcí je rozkrádat veřejné rozpočty a uplácet voliče sociálními dávkami. Lidé a jejich svoboda jsou víc než stát nebo jakákoli ideologie. Lidé sdružení do přirozených komunit, které – díky technologiím – ani nemusí být lokální či geograficky definované (typu rodina, město, vesnice, stát), ale mohou být například oborové či zájmové. Ano, vzniknou dobrovolné verze decentralizovaných krajů, a jednou možná i států. Nové komunity, nové „kraje“. “Kraje” a komunity hasičů, lékařů, zemědělců, živnostníků, sportovců, včelařů, rybářů, spolužáků, známých, kamarádů. Protože všichni ti mají mnohem víc společného než lidé v dnešních krajích a státech, do kterých se narodíte a pak už jen povinně tvoříte veřejné rozpočty svými daněmi a odvody, aby je mohl někdo jiný přerozdělit (rozkrást). A tyto kraje budou přirozenější než naše současné kraje, protože budou tvořeny svobodně, na základě vlastní volby a rozhodnutí – na rozdíl od krajů, v nichž žijeme dnes a nemáme k nim žádný vztah.

A příklad, že to není složité? Obyčejná dálniční známka – buď si ji koupíte a jezdíte na dálnici, nebo jezdíte po okreskách. Ale je to Vaše volba a odpovědnost. Stejný je princip Sdíleného, Konfigurovatelného státu. Tato volba, či spíše tento princip, nahrazuje celou politiku a celý centralizovaný stát.

Zapomeňme na centrální, neprůhledný a zkorumpovaný stát, jehož jedinou funkcí je rozkrádat veřejné rozpočty a uplácet voliče sociálními dávkami. Lidé a jejich svoboda jsou víc než stát nebo jakákoli ideologie. Lidé sdružení do přirozených komunit, které – díky technologiím – ani nemusí být lokální či geograficky definované (typu rodina, město, vesnice, stát), ale mohou být například oborové či zájmové. Ano, vzniknou dobrovolné verze decentralizovaných států. Nové komunity, nové „ministáty“. “Ministáty” a komunity hasičů, lékařů, zemědělců, živnostníků, sportovců, včelařů, rybářů, spolužáků, známých, kamarádů. Protože všichni ti mají mnohem víc společného než lidé v dnešních státech, do kterých se narodíte a pak už jen povinně „tvoříte veřejné rozpočty svými daněmi a odvody“, aby je mohl někdo jiný přerozdělit (rozkrást). A příklad, že to není složité? Obyčejná dálniční známka – buď si ji koupíte a jezdíte na dálnici, nebo jezdíte po okreskách. To je svobodná volba.

A na stejném principu bude fungovat naše budoucnost.