Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Inkluze ve školství, vícerychlostní Evropa a konfigurovatelný stát. Jak to spolu souvisí? Velice…

Ve zmanipulovaném světě kolem nás je jen málo okamžiků, kdy – vycepováni médii, politiky a vlastním strachem o kus žvance – můžeme uvažovat naprosto nezávisle a svobodně. Vidíme většinu lidí, která nesouhlasí s inkluzí ve školství: děti se specifickými potřebami v normálních třídách. Je to správně, nebo není, jaký to má vliv na ty pomalejší, a jaký na ty rychlejší? Přemýšlíme o tom, debatujeme, a dokonce většina z nás na to má nějaký názor. A všichni se shodneme, že pro někoho se to může zdát být výhodné, a někdo má názor opačný.

O EU v současné podobě uvažujeme všichni a týká se to všech. Všichni cítíme, že něco je špatně. Někdo chce úplně ven z Unie (zpravidla nízkopříjmový, málo vzdělaný nebo na dávkách závislý občan, což je tedy obrovský paradox, protože tací na vystoupení z EU doplatí nejvíc a jako první), někdo ji chce zachovat (ale samozřejmě tak, aby poskytovala méně „inkluze“ – což je i názor autora). A bruselští úředníci a na ně nalepené korporace by nám nejraději svobodu vzali úplně (a s ní zbytek svobody nakládat se svými lidskými právy a penězi). Na téma Evropa a její budoucnost existují konkrétní návrhy reformy, například tzv. „vícerychlostní Evropa“, kdy se EU víceméně rozdělí podle ekonomické síly regionů, která objektivně není stejná. Základní myšlenka – správná – zní: jak by bylo možné sjednocovat Evropu na základě jedněch (ekonomických či jiných) pravidel, když každá země má jinou výkonnost, tradici, historii a schopnosti? To přece nutně musí být pro někoho nespravedlivé a pro někoho naopak výhodné.

Přímá demokracie ve formě Konfigurovatelného státu (více na: http://cesko2050.cz/sdileny-stat/) je spravedlivý, vícerychlostní koncept státu založený na odpovědnosti lidí za svůj vlastní život jako prvořadé hodnotě. Dnes máme stát, který pracovité a produktivní okrádá s propagandou (hodnou Goebbelse), že „solidarita je nutná.“ Zní to hezky, ale je to past. Stát je dnes totiž zločinecká organizace, která má jediný cíl: přesunout peníze z našich kapes do kapes konkrétních lidí a firem. Peníze bohatších nejdou k chudším, peníze nás všech jdou do korupce a kapes konkrétních byznysmenů a firem. A všichni platíme málo, abychom uživili jejich obrovský apetyt bez špetky svědomí a skrupulí.

A závěr? Dokud si ale všichni lidé neuvědomí, že jejich nepřítelem je současná podoba státu, která legalizuje příjmy z trestné činnosti a nikoli jejich sousedi, zaměstnavatelé nebo spolužáci, půjdeme stále jak stádo na porážku. Je jen smutnou ironií osudu, že ta jatka budou pravděpodobně patřit Agrofertu, ale na druhou stranu – každé svinstvo má své symboly.

A těžko byste našli symbol, který náš stát a naši dobu vystihuje lépe.