Co má společného projekt měny EURO s českou privatizací? Kupodivu mnohé a veselé to není…

Projekt měny EURO je politický projekt. Projekt politiků, kteří měli možná „vizi“, ale zapomněli, že pokud tomu bude chybět pragmatismus a instituce, které budou fungování té „vize“ kontrolovat, bude to k ničemu a otevře se obrovský prostor pro spekulace a negativní efekty. Je to stejné jako naše privatizace: myšlenka dobrá a spravedlivá, výsledek – organizovaný zločin a rozkrádání. Je to paradox, ale Evropa se z toho měla a mohla poučit, tedy, kdyby měla chuť to někdy dělat…

K čemu je závazek dodržování určité výše zadlužení každého člena eurozóny, když se mu každý vysmívá? A když se předlužená ekonomika jakékoli země nemůže bránit krizi inflací své vlastní měny, jaká je šance, že se sama od sebe vzpamatuje? Nulová. Podívejte se na vývoj kurzu britské libry po brexitu: výrazně poklesl, a hle, Británie hlásí velké hospodářské oživení a mnohem více pracovních míst! Jistě, protože zboží a služby proexportně zaměřené ekonomiky se poklesem svého kurzu zlevní, a tudíž se více prodávají!!! Vyšší prodeje vytvoří nová pracovní místa, vybere se více daní, v ekonomice je více peněz pro spotřebitelský trh, je méně nákladů spojených se sociálními dávkami. To ale Řecko, Itálie ani Španělsko nebo Portugalsko nezažijí – mají EURO. Z krize se sami nevyhrabou, to už je dnes jasné jako facka.

Projekt EURO stejně jako privatizace má správný a zdravý základ. Společná měna – provozovaná s rozumem, pečlivostí a bez politiky a korupce s ní související – je užitečná. Šetří náklady spojené s konverzí české koruny vůči euru, a ty nejsou nezanedbatelné: počítají se v miliardách Kč ročně. Fungující EURO by i posílilo roli Evropy ve světě, jsme stále největší spotřební trh světa, posíláme – často nesmyslně – více než 50% celosvětové humanitární pomoci.

Jestli ale EURO bude tahat Evropu do krize – a s recesí se pereme od roku 2008 a nevypadá to na brzký konec – pak je to dobrý sluha, ale špatný pán, a bude třeba jiného řešení. Vícerychlostní Evropa je ekonomická realita, a jestli je třeba vícerychlostních měn k tomu, aby to celé bylo životaschopné, pak by asi rozum měl nad politikou a „vizemi“ opět jednou vyhrát. I když, pořád by bylo nejjednodušší politiky vzít za flígr, zavést jejich trestní a hmotnou odpovědnost a oprostit ekonomiku EU od politiky. Když funguje zdravý rozum a odpovědnost, může fungovat i EURO.

Ale vsadili byste na to ve Fortuně zlámanou grešli?