Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Author

184 posts

Profesionální politika je mrtvá – Sdílený stát přichází…

Nehledejme jak ve výsledcích voleb, tak obecném vývoji společnosti a světa zbytečné složitosti. Evolucí taxislužby je Uber, evolucí ekonomiky je lokální a sdílená ekonomika, evolucí zastupitelské demokracie a profesionální politiky je sdílený stát. Lze sdílet auta, kola, byty, chalupy, tak proč bychom nemohli či dokonce neměli sdílet i stát, proč by ho měli řídit povinní prostředníci, jejich práci si nemůžeme zkontrolovat (a to ani v době pokročilých technologií)? Vždyť je to absurdní. Ostatně: tyhle volby jasně ukázaly, že převládající nálada ve společnosti už tento článek předběhla. Profesionální politické strany, kterým už nikdo nikdy neuvěří čisté úmysly a jakékoli jiné schopnosti než rozkrádat veřejné rozpočty ve zločinném spolčení s na stát napojenými byznysy a „byznysmeny“, už ve veřejném prostoru valná většina lidí nechce. Decentralizace, deregulace, zeštíhlení státu a konkurenční prostředí k většině státních systémů, například ke zdravotní péči, ke školství, k důchodovému systému, to je evoluce. Zkusme ji pochopit a přestat se jí – naprosto neodpodstatněně – bát…

Celý článek →

Co ukázaly volby? Že zastupitelská demokracie není lékem na rozdělenou společnost, nýbrž moderátorem toho rozdělení

Konec éry obchodního modelu organizovaného zločinu tzv. zastupitelské demokracie a sociálního státu ukazují – jako předzvěst věcí budoucích – mimo jiné i naše včerejší volby. Naše společnost je hluboce rozdělená jako všude na světě, ale nikoli primárně politicky, ekonomicky nebo filozoficky, i když se tak občas ty rozdíly v důsledku projeví. My jsme především rozděleni – a to hluboce, jistě nejvíc v moderních dějinách – generačně, intelektuálně a pocitově. Stát, „provozující“ iluzi zastupitelské demokracie, se stal moderátorem nenávisti: staří proti mladým, zaměstnanci proti podnikatelům a OSVČ, město versus venkov. Cílem je odvést pozornost od toho skutečně podstatného: kolik organizovaný zločin prostřednictvím obchodního modelu jménem stát ještě rozkrade (přerozdělí a zadotuje) z našich společných peněz (veřejných rozpočtů), než se odporoučí na smetiště dějin a nechá nám jen megalitické dluhy. Skočíme na tu fintu?

Celý článek →

Proč volit decentralizaci státu? Protože jinak se staneme „rozvojovou“ zemí – a nejen duševně…

Hovoří o tom sociologové, ekonomové, vizionáři. Jakýkoli (a zejména pak sociální) stát vychovává stádo ovcí na takovém státu a jeho fungování závislých, protože takové stádo se dobře ovládá – je slepé a dělá, co hlídací psi (politici) a majitelé farmy (organizovaní zločinci rozkrádající veřejné rozpočty, ať už lokální či nadnárodní) chtějí. Není divu: stádo na to slyší a je to dost jednoduché, aby to ve své drogové závislosti na tzv. „sociálních jistotách“ ještě dokázalo pochopit, nebo se aspoň naštvat (protože volby nejsou záležitostí rozumu, nýbrž výhradně emocí, proto se na ně také hraje, že?). Jenže za tímhle umíráním zdravého selského rozumu, schopnosti starat se sám o sebe a své blízké a pohřbívání principu zásluhovosti, elementární spravedlnosti a svobody se skrývá mnohem větší nebezpečí. To, že přehlédneme, o čem volby vlastně jedině mají být: nevolíme pro nebo proti politikům, nebo dokonce pro nebo proti jejich (vždy prolhaným programům). Volíme přece pro své dobro, což v dnešní realitě znamená proti všem, kdo Vás a Vaše děti přišli bezcitně – prostřednictvím „silného státu“ – zneužít, okrást a vzít všem slušným a pracovitým lidem další kousek budoucnosti…

Celý článek →

Ekonomická válka státu proti nám – lidem, občanům a poplatníkům – je realitou. A co my na to ve volbách?

Když říkáme, že stát vede – zatím “jen” – ekonomickou válku proti nám, občanům a poplatníkům, co tím vlastně říkáme? Říkáme, že se politika spojila s byznysem a velmi často i organizovaným zločinem a udělali si z nás všech společně pohodlný, bezpečný, krásně regulovaný a zákonem (a policií a armádou) posvěcený trh a byznys. Demokracie, svoboda, mír nebo stát ale nespočívají a nemají spočívat v přerozdělování stamiliard do předem připravených kapes lobbistů, rezidentů a jiných zločinců. Spočívají naopak ve svobodě, dobrovolnosti a zodpovědnosti člověka za život svůj a život svých blízkých, které si sám jako blízké vybral či je jako blízké cítí. Co může člověk udělat, když vidí, že stát je prokazatelně v rukou vrchnosti, která reprezentuje ty (a to) nejhorší, nikoli ty (a to) nejlepší z nás, lidí? Přikládám svůj soukromý názor právě proto, že je před volbami…

Celý článek →

Čas globalizace, oligopolů, ideologie sociálních států a přerozdělování končí – přichází sdílená a lokální ekonomika a sdílené státy

Nejen profesor Milan Zelený, náš mimochodem nejcitovanější ekonom, dnes otevřeně hovoří o tom, co začínají vidět všichni rozumní lidé: globalizace končí. Otázka jen zní, jak moc to vystřízlivění miliard narkomanů závislých na „státy organizovaných sociálních lžijistotách za jejich vlastní peníze“ a nenávist těch, kteří přijdou o jednoduchý zisk v řádech stamiliard dolarů, budou bolestivé. Chytří to pochopí dřív, ti druzí později, ale změna už je tady. Proč by jinak tolik nadnárodních firem, zaměstnávajících nejlepší mozky, investovalo skrytě či otevřeně právě do sdílené ekonomiky, start-upů a krytopměn? To jen jejich spotřebitelé a zákazníci, nebo zázkazníci států jménem občané a daňoví poplatníci, se o krachu starého konceptu dozvědí jako poslední a také ho draze zaplatí. Protože v tomto případě platí, že kdo zůstane poslední, nebude zhasínat, ale zaplatí všechny dluhy toho hluboce nesmyslného, deficitního a pokřiveného systému. Systému, k jehož odhalení a prokouknutí nakonec vždy stačil jen obyčejný selský rozum a odvaha po používat…

Celý článek →

Alternativa proti Přerozdělokracii, Populismu a Pokrytectví (APPP) vůči vlastním dětem

Jistě, ono je to vlastně výsostně logické už ze své podstaty, když se nad tím zamyslíte. Jakýkoli stát stojící na masívním, centralizovaném a občany nekontrolovatelném přerozdělování jejich daní a povinných odvodů (kterýžto systém je dnes už jen pouhým organizovaným zločinem posvěceným zmutovanou tzv. „zastupitelskou demokracií“), musí nutně páchat zlo(činy) na lidech. Někde přece musí ty peníze vzít, aby je bylo možné někam přerozdělit. A je přirozené, že takový stát peníze bere tam, kde nějaké jsou, ne kde je spravedlivé, morální či efektivní je vzít. Popření principu zásluhovosti je základním předpokladem pro fungování jakéhokoli, zejména tzv. sociálního, státu. Jaký je vlastně rozdíl mezi dnešním státním přerozdělováním v systému legálního několikanásobného zdanění občanů a plíživým znárodňováním posledních zbytků jejich peněz a svobod? Sedli jsme na lep podvodu jménem stát, největší falešné jistotě moderních dějin: řešíme, jak má vypadat demokracie, jak mají vypadat státy, jak mají vypadat politici, zákony, mzdy, důchody, kde se má kouřit, kdy mají mít obchody otevřeno – a úplně jsme přestali řešit, jak vypadají naše vlastní životy a životy našich rodičů, dětí a budoucích vnuků…

Celý článek →

Taxikáři versus uberisté, odborářský socialismus a zdanění robotické práce jako 3 větve téhož shnilého stromu – přerozdělování veřejných rozpočtů

Možná si říkáte, co má spor taxikářů s „uberisty“ společného s panem Středulou a jeho požadavky na „konec levné práce bez práce“ či zdaněním robotické práce. Samozřejmě že hodně – totiž kořen, z něhož ty problémy (a řada dalších) vyrůstají. Ten kořen se jmenuje politika, protože politika dnes má jediný cíl: přerozdělovat (a krást), dokud bude co a komu. A až nebude, vyleze se na tribunu a hodí se to na minulé vlády, podnikatele či jiné „parazity“, kteří brání nevyslovenému (ale o to důslednějšímu) Absurdistánu, za který by se nestyděl ani Orwell – a to bohužel bez nadsázky…

Celý článek →

Zadlužovat budoucnost dětí je odporný zločin proti lidskosti a je fuk, že ho pojmenujete „sociální stát“, pořád je to zločin

Máme X zákonů a úřadů na ochranu práv dětí, ale to základní právo jsme jim – ani sobě – nezajistili: právo na to vybrat si stát, v kterém chtějí svobodně žít. Právo, aby je politici jménem prolhaného státu nezadlužovali tím nejodpornějším způsobem: vytvořením deficitu, k němuž neměly ani šanci se vyjdářit. Jak to, že jsme všem těm špinavcům vůbec kdy dovolili vstoupit do našich životů a co tak „sexy“ nám nabídli, že jsme tak lacino prodali své svědomí a budoucnost vlastních dětí za kus žvance, co jim odpadne od stolu a mastných hub při hostině, kterou celou platíme my? Jak to, že v naprostém rozporu s tím, co vidíme vlastníma očima, jsme schopni zlodějům, křivákům, lhářům, rezidentům tajných služeb a jiným bezskrupulózním individuím věřit, že jim jde o lidi, když jim prokazatelně jde jen a jen o to rozkrást co se dá?

Celý článek →

Věřit v zastupitelskou demokracii znamená mimo jiné věřit těmto „lidem“ – vy jim věříte, nebo už konečně chápete, jaká změna musí přijít?

Pojďme si to říct konečně bez obalu, stejně to všichni cítíme a brzy to také všichni pochopíme: je směšné dívat se na ten prolhaný cirkus jménem přerozdělokracie (pardon – zastupitelská demokracie), který je nám tu předkládán za „nejlepší zřízení, ve kterém můžeme žít.“ To marketingové divadlo kolem je už k smíchu: (najmě) koblihoví, rudí a oranžoví voliči si stěžují, že mají málo sociální podpory, dávek, péče, peněz. Celá naše slavná „diktatura přerozdělování“ se stala jedním velkým pohřbem, kde vyhrává nejhlasitější „plačka.“ Kde se věci neposuzují podle toho jaké jsou, ale jak vypadají navenek a kolik lze tou přetvářkou, lží či korupcí získat na úkor těch, kteří ten pohřeb platí. A ten pláč po sociálních jistotách bez zásluh a dotacích pro „světlé zítřky, vyšší zaměstnanost či jiné megadobro“ odvádí pozornost od toho podstatného: a sice zda si ta „plačka“ vůbec nějakou podporu z peněz ostatních zaslouží – ať už je to jednotlivec nebo firma. Dávka či dotace totiž není dar, to je půjčka, alespoň ve slušné společnosti. Tu my ovšem nemáme a není ani cílem politiků, lobbistů, dotačních podnikatelů i lidí, kteří programově chtějí žít z cizího. Naopak, my máme „státní a tím pádem legální stroj“ na okrádání jedněch druhými, který se směje do obličeje všem poctivým, slušným a pracovitým lidem. Ale jednoho dne to bouchne jak saze v kotli, protože nic netrvá věčně…

Celý článek →

Země je kulatá, státy stroje na peníze a tzv. zastupitelská demokracie organizovaný zločin – překvapeni?

Fareed Zakaria, jeden z nejznámějších amerických politologů dneška, ve svém díle Budoucnost svobody říká mimo jiné zhruba toto: demokracie vůbec nezávisí od lidí nebo svobody, ale od výše HDP a od určitého místa, kde se většina lidí ekonomicky cítí natolik “dobře”, že proti ní nic nenamítá (jinými slovy: jde o peníze, ne o demokracii). Když ale ekonomická pohoda zmizí, demokracie zmizí také. Moises Naím, bývalý výkonný ředitel Světové banky, říká ve své knize Černá kniha globalizace mimo jiné zhruba toto: globalizace otevřela hranice organizovanému zločinu, který pochopil, že nejlépe se mu bude dařit když proroste do státních struktur, protože pak si bude moci tvořit svoje vlastní zákony a fungovat “legálně.” A já jsem jen jeden obyčejnej kluk, co říká toto: pochopme konečně, že náš stát je dnes už (jen) chytrý obchodní model, který se tváří jako že v něm jde o politiku, ale politika je jen zástěrkou pro beztrestné přerozdělování veřejných rozpočtů. Zástěrkou pro prokazatelné, nespravedlivé a bezuzdné rozkrádání našich peněz vybraných formou daní a povinných odvodů. A parlamenty, politické strany, volby, to všechno je jen marketingové krytí skutečného organizovaného zločinu v pozadí, pro nějž máme my, lidé (občané, daňoví poplatníci, spotřebitelé), hodnotu jen jako zdroj zisku…

Celý článek →