Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Cesta šestá: postoj ke světu

Posledním úkolem, který před námi stojí, je přihlásit se k tomu, v jaké části světa chceme být, k jaké kultuře chceme patřit a k jakým životním hodnotám se v mezinárodním kontextu hlásíme. Při památce všech hrdinů z první i druhé světové války, všech kdo skutečně bojovali proti fašismu a socialismu a všech dalších, kteří ve valné většině měli společné to, že padli či něco obětovali „pro svou zemi“ (místo aby za kus žvance donášeli na sousedy), bychom i my měli okamžitě přestat s alibistickou politikou „kverulantů v EU“. Je třeba dát najevo otevřeně všem našim zahraničním partnerům (zejména EU, USA, NATO) kdo jsme, kam chceme patřit a že jsme ochotni pro to něco udělat. Je třeba říci jasně, že bez Evropy – ať má jakékoli chyby – nemáme šanci na bezpečnost, prosperitu a lepší budoucnost. A to mimo jiné proto, že jsme své vlastní nástroje naší národní bezpečnosti a prosperity do značné míry „prožrali“ nezodpovědnou a selskému rozumu odporující sociální politikou uplácení voličů.

Je třeba:

  • Ihned spolupracovat na lepší kontrole Schengenského prostoru a definovat, o kterou část hranice se která země bude starat. Neměli bychom ztrácet čas jednáními o založení společné Evropské armády – EU je v dané konstelaci pomalá. Státy se musí domluvit na spolupráci mezi sebou.
  • V reakci na migrační vlnu a poskytnout okamžitě maximální vojenské a finanční prostředky na bezprostřední zničení všech center organizovaného pašování lidí – pašování lidí je zločin proti lidskosti
  • Provést jasně cílenou reklamní kampaň v blízkovýchodních médiích s cílem sdělit každému potenciálnímu imigrantovi, že Evropa není místo zaslíbené, ale naopak místo, které o ně reálně nemá zájem a nelegální migraci bude trestat.
  • Řešení musíme najít v místě, kde migrace začíná – ne kde končí nebo kam směřuje
  • Ukončit nesmyslnou ideologii politické korektnosti, kdy každý, kdo vyjádří obavy o osud Evropy, je ihned médii označen za nacistu.
  • Problém obecné imigrace (bez ohledu na její důvody) je nutno systémově řešit striktním rozdělením uprchlíků na ekonomické a válečné; válečný uprchlík bude mít povinnost Evropu opustit ihned po ukončení války na jeho území nebo si zažádat o ekonomický „azyl.“ Ekonomický, který projde imigračním řízením, může zůstat a neúspěšní žadatelé budou na své náklady deportováni.
  • Bude stanovena i forma úhrady nákladů deportace a jejich vymahatelnost. Otázka: „chcete, aby s Vámi bylo zacházeno jako s válečným, či jako ekonomickým imigrantem“ musí být první otázka při imigračním řízení, a každý ponese důsledky tohoto svého rozhodnutí dle stanovených pravidel.
  • Základním smyslem pomoci válečným imigrantům může být výhradně a pouze bezpečný (budoucí) návrat do vlastní země, pokud neprojeví zájem stát se „ekonomickým migrantem“, na což se vztahují zcela odlišná pravidla
  • Pro pobyt v EU musí platit „Charta imigranta“, nově definovaný institut, fungující jako řidičský průkaz – když chcete jezdit autem, také musíte ovládat základní schopnosti pohybu v provozu a respektovat práva ostatních. Stejně tak každý imigrant musí zvládat „pohyb“ v Evropě podle pravidel, která jsou tu nastavena, znát zákony a respektovat je bez sebemenších výjimek.
  • Je nutné okamžitě navýšit rozpočty ministerstva obrany, a to nejméně na dvojnásobek; 2% HDP jako součást NATO je minimum
  • Do odvolání omezit či zcela zastavit humanitární pomoc EU do všech míst, kde ji rozkradou organizované gangy Al Kájdy, Islámského státu či nějaké africké odnože těchto organizací nebo přímo zkorumpované státní struktury a vymění ji za zbraně.
  • Zavést přesně cílená hospodářská embarga proti zemím, které podporují terorismus, a to i kdyby to mělo znamenat zpomalení hospodářského růstu EU
  • Sdělit jasně a veřejně teroristům, že pokud se chovají jako středověcí lidé a nerespektují elementární lidská práva, dostane se jim středověkého zacházení. Důvod proč si s migranty, teroristy a jinými kulturami nerozumíme je totiž ten, že na ně mluvíme jako lidé z novověku, naší řečí; rozdíl mezi kulturami není geografický a nejspíš ani náboženský, je časový (žijeme v jiných dobách, přestože současně)