Trik sociálního státu spočívá v tom, že nám lže i o skutečné výši a struktuře deficitu, který denně vytváří. Sociální stát se tak úmyslně často redukuje na deficit důchodového systému. Jenže sociální stát je praotcem všech Ponziho schémat, králem kreativního účetnictví a hlavně mistrem v přelévání peněz z jedné kapitoly veřejných rozpočtů do druhé, aby se ta hrůza trochu „naředila“. Protože když si uvědomíme všechny souvislosti obchodního modelu okrádání občanů jménem sociální stát, došlo by i těm nejzarytějším stoupencům „povinné péče státu o lidi“, jak zločinná a děsivá krakatice to vlastně je a jak bezuzdně je okrádá. Ano, dnešní státy porušují základní lidská práva a je jen otázka času, až si toho lidé všimnou… (zdroj foto: ČT)