Restituce daní zpátky lidem, pokud stát a politici selžou, aneb návrat ke zdravému rozumu a spravedlnosti

Restituce daní zpátky lidem, pokud stát neplní svou funkci – zní Vám to bláznivě? Vidíte, a přitom je to obyčejný, logický a spravedlivý požadavek. Když dělník udělá špatně svou práci, nese následky. Když manažer dělá špatně svou práci, nese důsledky. Když lékař udělá špatně svou práci, nese důsledky. Když hasiči, zemědělci, živnostníci udělají špatně svou práci, nesou důsledky. Jak to, že politici nenesou odpovědnost žádnou, mohou klidně likvidovat ekonomiku i evropský kulturní prostor a přitom se jim nic nestane? A jak to, že nám to tak dlouho vůbec nevadilo a tenhle (doslova) kořen zla jsme nechali přerůst do tak obrovských rozměrů?

Musíme si to říct naprosto upřímně. Když dnes říkáme, že předchozí generace svou loajalitou k socialismu (a jeho zločinům) ukradli kus budoucnosti generaci husákových dětí a těm po nich, které to (ekonomické i morální) šílenství minulosti budou ještě dlouho splácet, musíme být spravedliví a říct i „B“. To, že my svou (naprosto stejnou) lhostejností a loajalitou k současné politické situaci ničíme život našim dětem a vnukům. Čím? Tím, že nejsme schopni od moci odstavit politiky, kteří očividně likvidují kořeny evropské civilizace. Že je nenutíme k odpovědnosti. Že žijeme v očividném rozporu s dobrými mravy, selským rozumem a elementární odpovědností vůči budoucím generacím.

Česko 2050 má řadu témat, která na první pohled vypadají konfliktně, ale ve skutečnosti jsou ryze lidská a spravedlivá. Jedním z těchto témat je restituce daní a s ní spojené právo řešit své potřeby i mimo stát, pokud stát při jejich plnění selhává. Stát není dobytčí vůz na cestě do Osvětimi, v němž má občan pokorně čekat na smrt v plynové komoře nebo na ekonomickou smrt zadlužením a nesmyslnou migrací. Stát – pokud má mít nějaký smysl – musí naopak umožňovat, aby se lidé starali sami o sebe, pokud není schopen službu, kterou jim slíbil, poskytnout. A to přesto, že na ty služby vybral daně, které jakoby náhodou zmizely z rozpočtu jako pára nad hrncem díky podvodu jménem „sociální stát“ a korupci.

Restituce daní zpět a Sdílený (konfigurovatelný) stát vychází z odvěkého lidského práva svobodné volby. Pokud někdo nemá důvěru ve stát, že se například postará o jeho penzijní pojištění, musí mít právo z toho systému vystoupit. Jinými slovy, každý si může vybrat, zda stojí o státní penzi nebo ne, a když ne, musí se o sebe sám postarat, ale stát nemá právo vybírat od něj na to peníze a pokud už nějaké vybral, musí mu je vrátit, ponížené o příslušnou část státního dluhu, protože ten jsme způsobili svou nečinností všichni. Stejně tak musí mít občan právo si vybírat všechny ostatní aspekty života: zdravotní péči, školství pro své děti. Stát musí alternativy poskytovat, nikoli je dusit ve snaze vybírat z lidí co nejvíce peněz, aby bylo co rozkrást ve tmě jménem „Stát.“

Zajímá-li Vás více o našich receptech na reformy ve všech oblastech, navštivte naše stránky www.cesko2050.cz a seznamte se s nimi. Konfigurovatelný stát je jediná možná budoucnost Evropy, přestože to může znít paradoxně. O tomto tématu pohovoříme v jednom z našich dalších článků.