Česko 2050 pro budoucnost naší země

Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Zánik svobody jednotlivce znamená zánik naší civilizace – dojde nám to ještě včas?

Michal Hájek

Pod přívalem frází, korupce a znechucení z politiky se ztrácí samy základy naší civilizace. Té civilizace, která přinesla v posledních stovkách let světu největší vědecko-technický pokrok v dějinách, ale samozřejmě i hrůzy kolonizace, válek (horkých i studených) a demokracie jako geniálního krytí (často) nezřízené obchodní a finanční chamtivosti, to si nezastírejme. Nicméně dnes (a bohužel bez jakékoli nadsázky) přichází okamžik rozhodování, zda tahle civilizace buď přežije, nebo zmizí v propadlišti dějin jako jiná velká impéria minulosti. A to, co o tom rozhodne, nebude žádná migrace, ekonomický růst (nebo propad), byrokracie EU nebo islámský terorismus. Bude to postoj, který zaujmeme k něčemu, co nás činilo a stále ještě činí vyjímečnou kulturou, i když s mnoha chybami. Postoj a respekt ke svobodě jednotlivce a jejímu (přirozeně) neustálému hledání jako základní hodnotě námi stvořeného světa. Stanou se státy a lokální i mezinárodní instituce v rámci globálního finančního systému novou tyranií nebo zvítězí zdravý rozum, svoboda a fakt, že teď přišel čas decentralizace, čas odstranění nesmyslného a (ekonomiku, morálku i přírodu) devastujícího přerozdělování? Naše technologická vyspělost by měla skutečně sloužit všem lidem, nikoli jen hrstce “exportérů demokracie” kamkoli, kde se “objeví ropa” a instituce, státy a zákony by neměly legitimizovat s přerozdělováním související zločiny, ale naopak uvolnit smyčku, na které visí osud nejen naší lidské svobody, ale celé naší kultury…

Celý článek →

Občané, nebo (upgradeovaní) otroci?

Michal Hájek

Když se ještě nedávno provozovalo legální systémové otrokářství, vůbec to nebyl tak dobrý byznys, jak by se mohlo zdát z učebnic dějepisu. Otrokářství totiž mělo a vždy má obrovské skryté náklady: musíte si otroka koupit, pak ho někde ubytovat, šatit, živit, poskytnout mu nějakou zdravotní péči nebo si koupit nového, když ten nemocný umře. Platíte dost drahé spolehlivé lidi, kteří budou ty otroky hlídat (managery). A když máte smůlu a je blbej rok, celou úrodu bavlny či jiného zemědělského produktu Vám zničí příroda, kterou neovládáte. Co je podstatné: otrok nikdy nedělá práci s vysokou přidanou hodnotou, protože to jednak většinou neumí, ale hlavně byste mu takovou práci nejspíš ani nesvěřili. Přece jen je to “třídní nepřítel” a má důvod Vás nenávidět. Otroci prostě okopávají zeleninu, balí ji do krabic a přepravek a pak ji šoupnou do kamionu. Co je zásadní pro obchodní model otrokářství: otrok sice nedostává žádnou mzdu nebo mzdu jen zanedbatelnou, ale žádná úspora či dokonce výhoda pro otrokáře to není. Jak je to možné? Jednoduše: otrok má nulovou motivaci pracovat dobře nebo hodně, čemuž odpovídá produktivita jeho práce. Nemá víru ani naději na změnu, a tak dělá z principu práci s malou přidanou hodnotou a ještě s dost velkou nechutí, dokonce možná sabotuje (viz Gulagy). A jak to souvisí s dnešní iluzí demokracie a kapitalismu? No, možná se budete divit…

Celý článek →

Čiň (sociálnímu) státu dobře, jen si pak nestěžuj, až se ocitneš v pasti

Michal Hájek

Trik sociálního státu spočívá v tom, že nám lže i o skutečné výši a struktuře deficitu, který denně vytváří. Pamatujte: polopravda je nejnebezpečnější forma lži. Sociální stát se tak úmyslně často redukuje na deficit důchodového systému. Sociologičtí mudrci, ekonomičtí “znalci” a odborníci na důchodové systémy na televizních obrazovkách s bradami v dlaních svorně a zachmuřeně pokyvují hlavou a říkají: “ano, ten důchodový systém, to je skutečně problém, s tím by se (po těch 25 letech co o tom průšvihu prokazatelně víme) mělo asi začít něco dělat…” Je to estrádní trik, jak odvést pozornost od toho skutečně důležitého deficitu, který se maskuje přeléváním peněz z jedné kapitoly veřejných rozpočtů do druhé, aby se ta hrůza trochu „naředila“. Sociální stát je totiž králem kreativního účetnictví a pravlastí všech Ponziho schemat. A o jakých deficitech že se teď tedy bavíme? Pojďte si počíst, máte-li chuť a silný žaludek…

Celý článek →

Deratizace státu? Odluka politiků od rozdělování veřejných rozpočtů jako kdysi odluka státu od církve

Michal Hájek

Největší problém naší doby (sociálních států) je paradoxně úplně jednoduchý: že se politika spojila s byznysem a velmi často i organizovaným zločinem, jakoby se nechumelilo. Demokracie ani sociální spravedlnost ale nespočívá v přerozdělování stamiliard do předem připravených kapes lobbistů, rezidentů a jiných zločinců. Spočívá naopak ve svobodě, dobrovolnosti a zodpovědnosti člověka za život svůj a život svých blízkých, které si sám jako blízké vybral či je jako blízké cítí. Spočívá v odvaze nedelegovat své svědomí nebo slabost na stát, který pak za Vás udělá špinavou práci a sežene Vám peníze od někoho, kdo je poctivě vydělal. Politici v žádném případě nemají a nesmějí pracovat s žádnými cizími financemi, jinak se z takové (k zblitípolitiky) – pro její brutální korupční potenciál – okamžitě stane nemilosrdný a bezcitný obchodní model přelévání peněz v zájmu “veřejného blaha, sociální solidarity nebo nějaké třídy či rasy…”

Celý článek →

Je libo pozitiva a sociální jistoty? K službám, jen si to tady “podškrábněte” a o zbytek se už postaráme, žádný problém…

Michal Hájek

Každý průměrný manipulátor ví, že když chcete člověka zmanipulovat k nějaké víře či určitému vzorci chování, stačí, když ho odříznete od příčin a důsledků jeho jednání. Ocitne se v blaženém vzduchoprázdnu, kde shůry zní vždy líbezný hlásek, kterému rád – a koneckonců ani nemá jinou možnost, protože ten hlásek se stane jeho realitou – uvěří. Ke každé příčině současného stavu stačí říct: neboj, za to ty nemůžeš, za to může ten (či onen) zlý někdo či něco. Třeba zadlužení státu? Ne, ty jsi hodnej, ty jsi svým dětem budoucnost neprožral, to podnikatelé a živnostníci, ti platí malé daně a odvody! A ke každému budoucímu důsledku téhle státem organizované slepoty a alibismu stačí říct: hele, úpis a brk, to je náhodička – normálně to tady podškrábni krví, hoď do urny lístek populisty nebo socialisty a nemusíš se starat, kde se vezmou peníze na tvoje dávky, dotace nebo příspěvky. A nezapomeň: práce osvobozuje, a my ti tu práci rádi dáme!

Celý článek →

Lidi, tak prý jsme bezcitná a nesolidární chátra – no tak ještě že máme stát, který nás k té solidaritě donutí, ne?

Michal Hájek

A obchodní model jménem stát pravil takto: “Abychom v tom měli jasno, jste pěkně sobecká svoloč a potřebujete mě, Stát, abych Vás k solidaritě donutil. Proč? Protože kdybych nad vámi nestál s bičem, nechali byste určitě chcípat postižené děti a staré lidi v kanálech a žili byste na stromech. Jo, sice projevujete den za dnem solidaritu, ke které Vás nikdo nenutí, například vůči postiženým povodněmi, požáry, sesuvy půdy nebo tsunami, vůči postiženým lidem všech věků a ras, přispíváte na obědy pro děti z nemajetných rodin stejně jako na boj se všemi druhy rakoviny a dalšími nemocemi co jich jen je a posíláte humanitární pomoc do Afriky a bůhvíkam všude, ale přesto si pamatujte – naučte se pamatovat, odmalička! – že jste banda slabochů, lenochů a sobců. A že očividně solidární jste a to dokonce ze samé podstaty lidství? No to možná jste, ale když Vám to dojde, tak by Vám také mohlo dojít, že mě vlastně k ničemu nepotřebujete! A co já pak řeknu těm, co z Vašich daní a povinných odvodů dostávají nezasloužené sociální dávky a hlavně dotace, granty, daňové úlevy, investiční pobídky? Z čeho bychom asi tak platili ty desetitisíce úředníků a státních zaměstnanců, co Vás mají hlídat, předražené státní zakázky a průšvihy typu tunel Blanka nebo OKD? A vůbec – ničemu nerozumíte a buďte rádi, že se o Vás vůbec starám!“

Celý článek →

Z hlediska vyššího principu mravního náš stát nefunguje – proč máme tedy fungovat my, lidé, “zakletí” do svých povinných rolí občanů, voličů a plátců?

Michal Hájek

Zapomněli jsme používat oči a selský rozum a vyměnili svou pracovitost, poctivost, sebeúctu i odpovědnost k sobě i příštím generacím za pár iracionálních iluzí. Stát si kdysi zřizovali občané, aby hájil jejich práva. Mnoho lidí tomu dodnes dokonce ještě stále věří navzdory všem důkazům o skutečném stavu našeho státu. Důkazům o tom, že stát se stal pouhým obchodním modelem s cílem na lidech vydělávat, ne je chránit. Ano, je to tak – dnes si stát nezřizují občané, nýbrž pár vychytralých byznysmenů a politiků, kteří si z toho udělali dobré bydlo. Když odvádíte 60-90% ze svého příjmu formou daní, povinných dávek a odvodů a nedostanete adekvátní službu státu aniž máte právo to reklamovat nebo z takového systému vystoupit a přestat se nechat okrádat, je to přece podvod. Je to obchodní model typu šmejdi na prezentančních akcích, co nabídnou oběd zdarma, aby Vám pak prodali bezcennou tretku za desítky tisíc. Jak vlastně vypadají ty služby, které nám stát (často zdánlivě nebo na dluh) poskytuje výměnou za největší daně a poplatky v dějinách moderního světa? Jsou to aspoň ty bezcenné tretky? Pojďte si počíst, máte-li 5 minut a odvahu otevřít oči…

Celý článek →

Jaká bude naše budoucnost po „smrti“ globálního konceptu „sociálně-demokratického“ přerozdělování?

Michal Hájek

Celou dobu, co je lidstvo lidstvem, se snaží najít nějaký správný kompromis v soužití různých lidí, kultur, národů a civilizací. Určité skupiny lidí se na to vždy snaží jít tak, že má existovat jedna ideologie a jeden vzorec „správného“ chování pro každého jednotlivce s cílem, aby se ve výsledku všichni chovali stejně. A aby ideálně i stejně mysleli, protože pak se jejich chování a myšlení dá – masově – předvídat. Globální demokracie dneška má jediný cíl: vytvořit on-line celosvětovou “superkomunitu” lidí, kteří budou vyznávat stejné “demokratické” hodnoty typu bezcenné a na tuny tištěné peníze. Apoštolové demokracie dokládají demokratičnost toho plánu tím, že to má být “konečně svobodné zřízení pro každého bez ohledu barvy pleti, náboženství, věku, pohlaví, vzdělání, původu, místa kde žijete apod.” Ano, to je čistá doktrína komunismu jinými slovy, nemýlíte se. Nedivme se: byznysmenům, žijícím z našich přerozdělených peněz – protože žádný velký byznys dnes už neexistuje a neoperuje bez podpory státu nebo mezinárodních institucí – jde ve skutečnosti jen o naše peníze, je to jediný smysl existence dnešního systému. Co je podstatné pro nás, lidi, víme-li, že dnešní ideologie globální demokracie a iluzorní sociální stát skončí po zásluze na smetišti dějin jako ostatní ideologický „šrot“ v historii? Podle mého názoru to, co přijde. Tedy jaká bude – nebo by mohla být – naše budoucnost…

Celý článek →

Katastrofální důsledky přerozdělování, které (zatím) nevidíme, ale měli bychom rychle otevřít oči

Michal Hájek

Dnešní systém tzv. demokracie – jakkoli drasticky to bude znít všem, kdo doteď žili v čisté víře ve stát jako entitu, která se o ně postará lépe než by to udělali oni sami – je pouhé státem organizované násilí. Zločin, páchaný na statisících lidí každý den, v přímém přenosu. A víte proč může být zločin, páchaný na 90% lidí ve jménu “demokracie” či “sociálního státu”, v našem světě legitimní, legální a dokonce výdělečný? Protože sociální solidaritou a “péčí o občana” se ospravedlňuje a legitimizuje celý systém megalitického přerozdělování dnešní doby. Ano – sociální přerozdělování dělá jen „ksicht“ a odklání pozornost od jiného, mnohem většího přerozdělování, v němž už jde o mnohem víc než o pár dávek v hmotné nouzi, falešnou neschopenku či valorizaci důchodů. Jde tu o granty, dotace, daňové úlevy v řádech stovek miliard. Jde například o podporu biopaliv a obnovitelných zdrojů – kdo myslíte, že to celé nakonec zaplatí? Ale jde také o sanaci škod soukromých firem z veřejných prostředků jako při krizi z roku 2008. O umělou zaměstnanost, která má přinést další voliče tím, že dostanou (povětšinou zbytečnou nebo produktivní lidi kontrolující) práci typu KH nebo EET. Jde o přesouvání výroby různě po světě, o vypalování pralesů, o dětskou otrockou práci, o rozdělování humanitární pomoci a o války nejen za levnou ropu. Tohle doslova peklo na Zemi je možné jen proto, že pár lidí dává ďáblu jménem stát (řízenému politiky) do ruky bianco šek na svou duši, má pocit jak úžasně je to výhodné a je jim úplně jedno, že za pár špinavých (a možná doslova krvavých) zlaťáků s sebou do pekla stáhnou svoje děti, vnuky, přátele, kolegy i lidi, kteří měli jen tu smůlu, že se narodili do stejného státu…

Celý článek →

Hnutí NE: NEvoliči, voliči NEjmenšího zla a NElhostejní vůči příštím generacím jako blaničtí rytíři dneška

Michal Hájek

Ano, je to tak: NEvoliči, voliči NEjmenšího zla (jako jsem já) a ti, kteří NEjsou lhostejní k budoucnosti příštích generací, jsme suverénně největší politickou silou v naší zemi. Jsem dokonce přesvědčen, že jsme v současnosti jediná naděje na změnu. S trochou nadsázky jsme možná blaničtí rytíři téhle podivné doby, kteří zatím spali, nebo stále nebylo dost zle. Co když je ale správné či moudré vstát (o trošku) dřív, než to „nejhůř“ nastane, aby škody pak nebyly tak devastující? V součtu jsme dnes daleko víc než polovina oprávněných voličů a to je obrovská, naprosto rozhodující politická síla dneška. Dokážete si představit co by nastalo, kdybychom založili jednorázové Hnutí NE, došli k urnám a zvolili sami sebe? Nejenže bychom suverénně vyhráli volby, ale měli bychom velmi pravděpodobně ústavní většinu! A to znamená právo změnit pravidla špinavé hry jménem politika (a stát) jednou provždy, aby se méně lhalo, kradlo, podvádělo a „přerozdělovalo“ do předem připravených kapes lidí a firem bez páteře. A také by to znamenalo, že se nebudeme muset stydět podívat příštím generacím do očí. A to by nebyl špatný zápis do historie, zvlášť s přihlédnutím k tomu, co se v té naší krásné zemi posledních cca 400let převážně dělo…

Celý článek →