Musíme si to říct naprosto otevřeně: stát je přežitek, který už nefunguje, a musíme ho nahradit funkčnějším systémem!
Ukázka z připravované knihy „Velká lež jménem Stát“, kterou Vám brzy projekt Česko 2050 přinese v plném, necenzurovaném znění.
…Co vlastně ten úžasný stát tvrdí, že nám za ty obrovské peníze, kterému den za den strkáme každý den, nabízí, když tvrdí kudy chodí, že je tu pro nás, a je to dokonce napsáno v ústavě? Že nás chrání. Tak to je k smíchu: kde je ochrana před terorismem, kde je ochrana dětí před nekontrolovanou expanzí islámu, sociálního chaosu a násilí na celoevropské úrovni? Kdy naposledy kohokoli z občanů reálně ochránila policie od nějakého zločinu a armáda od nebezpečí zvenčí, například nebezpečí terorismu? Policie nic nevyšetří, nic neuhlídá a neustálá kritika NATO za nedostatečné vybavení a počty vojáků v naší armádě je výmluvným hodnocením kvality našich bezpečnostních sborů. S výjimkou elitních sborů bychom nezastavili ani invazi paraplegických krtků, natož jakékoli reálné nebezpečí, kterých je čím dál tím víc, téměř každým dnem rostou jak houby po dešti.
Stát nám také poskytuje soudnictví. Byli jste teď někdy u soudu – povězte mi, co si myslíte o vymahatelnosti práva? Pak tu máme organizované školství. O pochybnostech směrem ke smysluplnosti státem organizovaného školství jsme již psali, o jeho výkonnosti ve srovnání se zbytkem civilizovaných zemí dostatečně vypovídají fronty neuplatnitelných absolventů středních a vysokých škol na úřadech práce a úřadech pro výplatu sociálních dávek. Ještě tu máme zdravotní systém – to už zní doslova jako vtip, že? Od kořene nespravedlivý a obrovsky deficitní systém, kde je stále nižší kvalita lékařské péče a dostupnosti, obrovské čekací doby na závažné operace a několik pojišťoven, které si dobře žijí ze „státního rozpočtu?“ Všechny tyhle činnosti pak obhospodařují stovky nesmyslných úřadů s desítkami tisíc úředníků zaměstnaných na záležitosti, které si v každé menší komunitě – městě, okrese nebo kraji – můžeme řešit sami, v rámci Konfigurovatelného státu. I velké věci typu stavby dálnic a letišť, které přesahují vaši nejbližší komunitu, stejně nakonec řeší stovky úřadů a tisíce lidí kteří o záležitosti reálně nic nevědí a mají dávat razítka na papíry, do kterých se převtělila prázdnota a nefunkčnost systému. Tomu říkáme, že systém funguje?
A blaf jménem sociální politika? To je vůbec největší past na daňového poplatníka. Pravidla důchodů si stát může změnit, kdy chce, může změnit věk odchodu do důchodu, tabulky pro výpočet důchodu, a žádné dovolání! Když uzavřete smlouvu o penzijním připojištění s bankou nebo fondem, má to pravidla, existuje tam nějaká spořící doba, nějaká záruka či pojištění vkladu, procento úročení, příspěvky. U státu? U státu máte jistotu jedinou, že pokud se systematicky zadlužuje, jednoho dne Vám pošle poštou dopis s logickou větou: „Sorry, peníze došly, poraďte si jak chcete. Ostatně – sami jste přece hlasovali pro hluboce deficitní systém a politiky, kteří ho prosazovali jako hlavní část svého programu, tak prosím vás nelžete, že jste nevěděli, že to jednou vybouchne.“
Musíme si to říct na rovinu: Stát je pouhá černá díra na vaše peníze, které se přemění na „vybrané daně“, a náhle o nich nerozhodujete už vy, ale politici a na ně napojení byznymeni. Je to zločin, podvod, který nás nyní, v kontextu krize s teroristy, uvádí do smrtelného nebezpečí. Stát tu není, aby Vás chránil, ale aby z nás udělal stádo, které půjde i na smrt, ale bude věřit, že „stát by přece lidi nezradil.“ Zradil a už několikrát: co jsou výbuchy bomb ve Francii a Bruselu, co je to migrace? Organizované ohrožení Evropy, a politici v rozporu s naší vůlí dále a dále riskují životy naše i našich dětí a rodin. Dokdy tomu budeme jen přihlížet? Stát je dnes už jen zločinné spolčení lidí, kteří si z jiných lidí udělali dobrý byznys a jsou si jistí, že se jim nic nemůže stát, že lidé jsou už úplně otupělí…“