Molochu, (nejen Ginsbergův), my odcházíme. Tvé transakce s naší svobodou a penězi budou brzy ukončeny.

Kdysi dávno, když ještě nebyly slova,

Ani idea, ani vůdce

Ani pravda a za ni provaz

Když svět byl klacek v ruce

A když jsme vykročili z jeskyní

Vstříct světlý budoucnosti

tak narodil se řád

Na hromadě zbytků a kostí

A šel s námi krok za krokem, rok za rokem, věk za věkem, stále dál

Po cestě přišli nejdřív otroci

A s nima i první okovy

Pak faráři a falešní proroci

Kaviár a skopový

A po nich úděly,

Pak důvody a tradice

Jedněm zbraně a žezla

Druhejm pluhy a radlice

A směr krok za krokem, rok za rokem, věk za věkem, stále dál

Čím víc je Bůh boží

Tím víc je to podvod

Životní prostor je zboží

A smysl prázdná krabice od bot

Řád jako mesiáš

Nabídl pár stovek za duši

za trochu písku do zubů

a značku na uši

Hezky kus za kusem, jeden za druhým, druhý za třetím

A tak potůčky vytvoří řeku

Idejí, co bojují za lež

A smog a starosti k vzteku

A reklama na všechno co chceš

Cílem politiky je

Ať dav hlasitě jásá

V davu se vytratěj tváře

o to silnější je masa

A valí se krok za krokem, rok za rokem, věk za věkem, stále dál

Na obrazovce v tmavým pokoji,

Bezejmenní z davu řvou víc

A kolečka spojená v Orloji

Znají pravdy polovic

Běh světa jsou hádky

Jak se co má jmenovat

A přitom všechny ty slova

Nás naučil řád

Hezky den za dnem, rok za rokem, věk za věkem

Tak tu stojím ve větru

A v dlaních mám odpověď

Vztek a soba na svetru

A chápu právě tady a teď

Že až se budem kdykoli

Za světlým zejtřkem hnát

Vždycky bude nad námi

Stát tenhle řád

A bude s náma stát, s náma žrát, s náma spat – a s náma umírat