Lokální ekonomika a přímá demokracie: Neptej se, co má pro tebe Česko udělat, ptej se, co můžeš udělat ty pro svoje svoje děti a vnuky
Současná verze sociálního státu není nic než podvod. Sociální stát a hesla o sociální solidaritě ve skutečnosti slouží k jen k vyvolání mezigenerační a doslova mezitřídní nenávisti mezi živnostníky a zaměstnanci, mladými a starými, vzdělanými a nevzdělanými, pracovitými a nepracovitými, mezi městem a venkovem. Je to přece na první pohled patrné: rozděl a panuj. Účel celé té hry je jednoduchý: když totiž nebudeme držet – jako lidé, občané, spolužáci, přátelé, rodiny, komunity a spolky – při sobě a budeme se naopak hádat a závidět si pod „moderátorským“ vedením politiků a na stát nalepených „podnikatelů“, nikdy se nesjednotíme. Nebo alespoň ne natolik, abychom zatočili s vyčůránky, kteří si ze státu(ů) udělali nejvýnosnější byznys od ukřižování Krista.
Přestože socialismus nás učil žít z cizího a chovat se jako vraždící stádo idiotů bez svědomí a přestože takových lidí, kteří by místo tvrdé práce raději někoho okradli, je u nás obrovské množství (všichni voliči komunistů a půlka ostatní levice), je takový způsob soužití lidí v zárodku absolutní nesmysl odporující fyzikálním zákonům i zdravému rozumu. Spravedlivé je, když se lidé mají tak, jak tvrdě pracují. Jenže aby mohli tvrdě pracovat, musí k tomu dostat svobodu a příležitost, a ne být svázáni nesmyslnými daněmi, byrokracií a spoustou omezení. A na tohle politici a politické strany v současném systému spoléhají: že se každý tvrdé práce a samostatnosti lekne, cukne a zaleze zpátky „do boudy“ se staženým ocasem.
Říkáme NE. Sdílený stát znamená razantní snížení daní z příjmu, protože stát má dost jiných daní, ze kterých svůj omezený chod může financovat. Zrušení sociálního pojištění pro každého, kdo o to projeví zájem a bude se chtít starat o sebe sám. Restituce odvedeného sociálního pojištění a daní pro všechny, kdo chtějí ze státního – zatím povinného – důchodového a zdravotního systému vystoupit. Zrušení monopolu politických stran a na ně nalepených oligarchů a obchodních skupin na vládu a rozdělení daní, a toto právo přesunout co nejvíce na lokální úroveň, do krajů, měst a rodin. Razantní snížení byrokracie a umělé zaměstnanosti a podpora každého, kdo začne podnikat (například formou nulové daně z příjmu první rok či dva po začátku podnikání).
Nezapomeňte: každý, kdo se dnes podílí na projídání budoucnosti příštích generací, si nezaslouží jejich solidaritu ve stáří. Nezaslouží si žádné důchody, sociální dávky nebo jistoty. Protože solidarita je právě proto solidární, že musí být spravedlivá pro obě strany a nikdo nemá právo žít z cizího. Nemáme právo žádat žádnou solidaritu po příštích generacích, nepostaráme-li se o to, aby naše děti neplatily naše dluhy. Uvědomme si to raději včas, než bude pozdě.
A je za 5 minut 12.