Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Jak (jedině) může vzniknout skutečná přímá demokracie?

Mým přáním a cílem při provozování projektu Česko 2050 vždy bylo a je povzbudit každého, kdo svět kolem nás vidí, chápe a nechce v něm žít, aby si vytvořil a definoval své “malé” Česko 2050. Ne pro ostatní (ani já to nedělám pro ostatní) ale sám pro sebe. A proč to má obrovský smysl? Protože když tohle dokážeme, vznikne tu – možná aniž to tušíme – skutečný formát přímé demokracie. Když si totiž kdokoli dá tu práci a vytvoří své “malé” Česko 2050 (nebo 2055 nebo jakkoli jinak si ten projekt nazve), prokáže tím, že stojí za debatu, i když má jiný názor. Aby měl hlas člověka skutečnou váhu, musí umět něco obětovat, věnovat, projevit či vytvořit – tím se celkem snadno zbaví politiků a hejtrů a baví se pouze s takovými lidmi, kterým jde o věc a ne o sebe.

Z diskuse takových lidí pak může vzniknout samovolně cosi jako “nový volební program”, a sice nový volební program Přímé demokracie. Protože jediná skutečná demokracie je taková, která vznikne z lidí, nikoli ze stran, které to – zase – definují pro miliony lidí. Nepotřebujeme politiky, ani jejich strany, ani jejich myšlenky a už vůbec ne jejich přerozdělování. Potřebujeme sami sebe a jeden druhého. Pamatujte: začátek změny je jen a jen v nás; levný, snadný a lehký je jen populismus. Na ten ale dnes umírá celá euroatlantická civilizace, což by se dalo s trochou hořké ironie považovat za důkaz jeho smrtonosnosti a nefunkčnosti.

Ten koncept je mrtvý.