Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Rubrika "Zahraniční"

76 Články

Bourání mýtů, část 5: Podvod jménem dotace

Dotační podvody a tunely se staly nejpohodlnější formou podnikání. Motto tohoto “kapitalismu sociálního státu” zní: zisky nám (majitelům dotovaných firem a zkorumpovaným politikům, kteří dotace přidělují), ztráty veřejným rozpočtům (tedy daňovým poplatníkům). Ostatně ti už si zvykli, platí přece všechno. Od krachujícího důchodového systému a nesmyslných 445 tisíc státních zaměstnanců v ČR přes nefunkční školství, neefektivní zdravotnictví a nekvalitní dálnice až po dluhy, které politici ve jménu sociálního státu „nasekají“ (viz deficit našeho rozpočtu v době ekonomického růstu). A kupředu levá!

Celý článek →

Rozdíl mezi (sociálním) státem a „městem hříchu“? Žádný – obojí vytvořil a provozuje organizovaný zločin

Stát je vlastně takové Vegas. Vytvořil ho organizovaný zločin, který pochopil, že daně a povinné odvody jsou mnohem pohodlnější, plánovatelnější, ziskovější a bezpečnější byznys než zbraně, drogy, dětská prostituce, novodobé otroctví, organizovaná migrace nebo výroba čehokoli v Číně. Byl to geniální trik: dotace, granty, daňové úlevy, investiční pobídky, to vše je loupež cizích peněz stejná jako vykrást banku nebo okrást seniora na prezentační akci, tedy až na to, že je to legální akt a jako takový je zákonem nepostižitelný. Zákonem postižitelné naopak je – a v tom je ten trik geniální – jim do té kasičky jménem veřejné rozpočty přestat přispívat, když tu „hru“ prokouknete…

Celý článek →

Nová maska sociálního státu: zaručený příjem občana od státu. Další podvod? Zkuste hádat…

Krize zastupitelské demokracie všude po světě donutily “vrchnost” začít přemýšlet, čím ji nahradit, když se prokazatelně stala evolučním přežitkem z minulých století. Mezi námi přežitkem stejně do očí bijícím jako je současná forma globalizace a “ideologie evropské humanitární nadřazenosti”. Zakázka na vytvoření nového zřízení pokračujícího ve směru Orwell zněla takto: chceme ještě větší byrokracii, kontrolu nad lidmi a ještě masívnější přerozdělování, ale nesmí to tak vypadat. A tak se marketingoví odborníci zamysleli, a copak z nich nevypadlo? Zaručený příjem od státu jako nová verze “státem organizované solidarity.” Okořenili to argumenty o zdanění robotické práce (už dnes mimochodem zatížené mimořádně nesmyslnou odpisovou politikou), něžnými iluzemi (chybějí jen květy lotosu padající z nebe) že lidé se budou víc věnovat rodinám a tím bude vyšší porodnost (jako podprahová obrana proti migraci) a jako třešinku dekorovali rovnostářství na humanismus tím, že by každý člověk dostal ten zaručený příjem stejně vysoký, což je prý “spravedlivé.” Ehm, ehm – no tak si pojďme zase říct, co je to ve skutečnosti za podraz, ne?

Celý článek →

Warning voice from Czech republic – 5 hidden dangers of Social States in Europe (in reaction to Michael Moore´s new film) based on real-life experience

In order to stay balanced with all the information – as considering any fact from just one side can easily become propaganda instead of unbiased information – there are 5 hidden dangers of Welfare Social States we have in Europe explained by a human being with real experience with socialism (before 1989) and real experience with all the dangers brought by current versions of so called Social (welfare) states. Important: any good idea might become a tyranny if we are not able to see “both sides of the story.” So here you are potential dark sides and negative consequences of existing Social States in EU (as positives were mentioned by Michael Moore many times and he did a good job that way – I would be happy to live in States he describes in his movies too, but things are not that simply how they look like).

Celý článek →

Občané, nebo (upgradeovaní) otroci?

Když se ještě nedávno provozovalo legální systémové otrokářství, vůbec to nebyl tak dobrý byznys, jak by se mohlo zdát z učebnic dějepisu. Otrokářství totiž mělo a vždy má obrovské skryté náklady: musíte si otroka koupit, pak ho někde ubytovat, šatit, živit, poskytnout mu nějakou zdravotní péči nebo si koupit nového, když ten nemocný umře. Platíte dost drahé spolehlivé lidi (managery), kteří budou ty (pracující) otroky hlídat. A když máte smůlu a je blbej rok, celou úrodu bavlny či jiného zemědělského produktu Vám zničí příroda, kterou neovládáte. Co je podstatné: otrok nikdy nedělá práci s vysokou přidanou hodnotou, protože to jednak většinou neumí, ale hlavně byste mu takovou práci nejspíš ani nesvěřili. Přece jen je to “třídní nepřítel” a má důvod Vás nenávidět. Otroci prostě okopávají zeleninu, balí ji do krabic a přepravek a pak ji šoupnou do kamionu. Co je zásadní pro obchodní model otrokářství: otrok sice nedostává žádnou mzdu nebo mzdu jen zanedbatelnou, ale žádná úspora či dokonce výhoda pro otrokáře to není. Jak je to možné? Jednoduše: otrok má nulovou motivaci pracovat dobře nebo hodně, čemuž odpovídá produktivita jeho práce. Nemá víru ani naději na změnu, a tak dělá z principu práci s malou přidanou hodnotou a ještě s dost velkou nechutí, dokonce možná sabotuje (viz gulagy, koncentráky nebo nucené práce). A jak to souvisí s dnešní iluzí demokracie a kapitalismu? No, možná se budete divit…

Celý článek →

Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses občanem aneb známe tyhle věci, jak se dát upéct v peci (sociálního státu)?

Drtivá většina z nás zná legendární hlášky z Mrazíka: “Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem” nebo “neznám tyhle věci, jak se dát upéct v peci.” S nostalgickým povzdechem bych přidal, že mě – při hledání svobody, spravedlnosti a práva v našem současném státě i globální diktatuře přerozdělování – chybí i tato: “Kde může Nastěnka (svoboda) být? Jak já ji mohu zachránit? Mluv, babo (nebo Babiši?)!” Ale teď vážně: dlouho jsem si myslel, že lidé jasné důkazy organizovaného zločinu propojení politiky s byznysem lidé vidí, ale ignorují, protože by mohli ztratit své iluze například o důchodu, sociálních dávkách nebo svém bezpečí. Stát mimochodem neposkytuje ani jedno z toho, vždyť se podívejte kolem sebe. Je ale také možné, že řada loajálních slepců a “občanů” si zločinnost současného státu vůbec neuvědomuje, opravdu státu věří a jako ovce sedá na lopatu organizované spolupráce mezi “ježibabou a loupežníky” (politiky a byznysmeny). Tak pokud by to tak bylo, pojďme se zkusit podívat na samy základy toho megalitického podvodu jménem demokracie, ačkoli hezký pohled to nebude…

Celý článek →

Globalizace končí a přichází další část evoluce. Jaká bude?

Kdybych mohl vyslovit přání, co by mělo přijít po době řízené globální přerozdělokracie, měla by to být lokální a sdílená ekonomika v prostředí přímé a decentralizované demokracie. Ekonomický a politický systém jsou – ať chceme nebo ne – vždy do jisté míry spojité nádoby. Zastupitelská demokracie se zvrhla v obchodní model a nevyhnutelně směřuje na smetiště dějin stejně jako ekonomická globalizace, o tom dnes už není sporu. Otázka zní, co přijde teď. Přesněji řečeno: zda produktivní, aktivní, pracovití a odpovědní lidé vyhrají svůj hluboce nedobrovolný a především nevyžádaný boj proti sociálně-populistickým konceptům států. Států, které neproduktivním, neaktivním, nezodpovědným, nepracovitým lidem a politikům napojeným na organizovaný zločin a dotační byznys (což je totéž) dávají beztrestnou možnost žít pohodlně z peněz jiných lidí prostřednictvím tzv. státem monopolně organizované sociální solidarity, dotační politiky a přerozdělování veřejných rozpočtů bez veřejné kontroly…

Celý článek →

Zánik svobody jednotlivce znamená zánik naší civilizace – dojde nám to ještě včas?

Pod přívalem frází, korupce a znechucení z politiky se ztrácí samy základy naší civilizace. Té civilizace, která přinesla v posledních stovkách let světu největší vědecko-technický pokrok v dějinách, ale samozřejmě i hrůzy kolonizace, válek (horkých i studených) a demokracie jako geniálního krytí (často) nezřízené obchodní a finanční chamtivosti, to si nezastírejme. Nicméně dnes (a bohužel bez jakékoli nadsázky) přichází okamžik rozhodování, zda tahle civilizace buď přežije, nebo zmizí v propadlišti dějin jako jiná velká impéria minulosti. A to, co o tom rozhodne, nebude žádná migrace, ekonomický růst (nebo propad), byrokracie EU nebo islámský terorismus. Bude to postoj, který zaujmeme k něčemu, co nás činilo a stále ještě činí vyjímečnou kulturou, i když s mnoha chybami. Postoj a respekt ke svobodě jednotlivce a jejímu (přirozeně) neustálému hledání jako základní hodnotě námi stvořeného světa. Stanou se státy a lokální i mezinárodní instituce v rámci globálního finančního systému novou tyranií nebo zvítězí zdravý rozum, svoboda a fakt, že teď přišel čas decentralizace, čas odstranění nesmyslného a (ekonomiku, morálku i přírodu) devastujícího přerozdělování? Naše technologická vyspělost by měla skutečně sloužit všem lidem, nikoli jen hrstce “exportérů demokracie” kamkoli, kde se “objeví ropa” a instituce, státy a zákony by neměly legitimizovat s přerozdělováním související zločiny, ale naopak uvolnit smyčku, na které visí osud nejen naší lidské svobody, ale celé naší kultury…

Celý článek →

Občané, nebo (upgradeovaní) otroci?

Když se ještě nedávno provozovalo legální systémové otrokářství, vůbec to nebyl tak dobrý byznys, jak by se mohlo zdát z učebnic dějepisu. Otrokářství totiž mělo a vždy má obrovské skryté náklady: musíte si otroka koupit, pak ho někde ubytovat, šatit, živit, poskytnout mu nějakou zdravotní péči nebo si koupit nového, když ten nemocný umře. Platíte dost drahé spolehlivé lidi, kteří budou ty otroky hlídat (managery). A když máte smůlu a je blbej rok, celou úrodu bavlny či jiného zemědělského produktu Vám zničí příroda, kterou neovládáte. Co je podstatné: otrok nikdy nedělá práci s vysokou přidanou hodnotou, protože to jednak většinou neumí, ale hlavně byste mu takovou práci nejspíš ani nesvěřili. Přece jen je to “třídní nepřítel” a má důvod Vás nenávidět. Otroci prostě okopávají zeleninu, balí ji do krabic a přepravek a pak ji šoupnou do kamionu. Co je zásadní pro obchodní model otrokářství: otrok sice nedostává žádnou mzdu nebo mzdu jen zanedbatelnou, ale žádná úspora či dokonce výhoda pro otrokáře to není. Jak je to možné? Jednoduše: otrok má nulovou motivaci pracovat dobře nebo hodně, čemuž odpovídá produktivita jeho práce. Nemá víru ani naději na změnu, a tak dělá z principu práci s malou přidanou hodnotou a ještě s dost velkou nechutí, dokonce možná sabotuje (viz Gulagy). A jak to souvisí s dnešní iluzí demokracie a kapitalismu? No, možná se budete divit…

Celý článek →

Deratizace státu? Odluka politiků od rozdělování veřejných rozpočtů jako kdysi odluka státu od církve

Největší problém naší doby (sociálních států) je paradoxně úplně jednoduchý: že se politika spojila s byznysem a velmi často i organizovaným zločinem, jakoby se nechumelilo. Demokracie ani sociální spravedlnost ale nespočívá v přerozdělování stamiliard do předem připravených kapes lobbistů, rezidentů a jiných zločinců. Spočívá naopak ve svobodě, dobrovolnosti a zodpovědnosti člověka za život svůj a život svých blízkých, které si sám jako blízké vybral či je jako blízké cítí. Spočívá v odvaze nedelegovat své svědomí nebo slabost na stát, který pak za Vás udělá špinavou práci a sežene Vám peníze od někoho, kdo je poctivě vydělal. Politici v žádném případě nemají a nesmějí pracovat s žádnými cizími financemi, jinak se z takové (k zblitípolitiky) – pro její brutální korupční potenciál – okamžitě stane nemilosrdný a bezcitný obchodní model přelévání peněz v zájmu “veřejného blaha, sociální solidarity nebo nějaké třídy či rasy…”

Celý článek →