Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Rubrika "Zahraniční"

71 Články

1 volič = 1 hlas, aneb největší populismus, pokrytectví a politická pseudokorektnost současné společnosti

Zeptám se Vás takto: kdybyste přišli k lékaři s 40 stupni horečky a on místo paralenu nebo hospitalizace nařídil pustit Vám žilou nebo přiložit pijavici, asi byste si mysleli, že se zbláznil a zavolali byste na něj doktora Chocholouška. A oprávněně. Jak je tedy ale možné, že my – lidé současnosti – chodíme k volbám v systému 1 volič = 1 hlas, což byla metodika pokroková možná v dobách francouzské revoluce (pokud vůbec kdy byla pokroková a znamenala nějakou svobodu či rovnost lidí v přirozeně vždy nerovném světě)? Ano, správně – všichni jsme regulérně zralí na Chocholouška, jestliže uznáváme a respektujeme volby, které používají naprosto úchylnou a zcestnou metriku k měření svého výsledku. Kam by dopluli mořeplavci, kdyby horečku měřili kompasem a zemskou délku a šířku teploměrem? Jestli jde v našem státě o filozofii u piva, o ženské, nebo o to komu fandíme ve fotbale, tak prosím, ať má každý 1 hlas, o tom si můžeme “pokecat” jako rovný s rovným. Jestliže ale ve státě jde o masové přerozdělování veřejných prostředků bez jakékoli reálné a vymahatelné kontroly námi, daňovými poplatníky, pak jediná správná metrika posuzování volebních výsledků je stanovit sílu hlasu každého voliče podle jeho přínosu celé společnosti (měřeno například odvedenými daněmi a poplatky). Ve sněmovních volbách tedy například vůbec neřešit počet voličů, ale součet jejich přínosu veřejným rozpočtům. Šokující úvaha, že?

Celý článek →

Stát je jen letadlo, Ponziho schéma. A komu zbydou oči pro pláč, až to celé „praskne“, co myslíte?

Hovoří o tom sociologové, ekonomové, vizionáři. Jakýkoli (a zejména pak sociální) stát vychovává stádo ovcí na takovém státu a jeho fungování závislých a menšinu těch, kteří to přerozdělovací dobrodružství prostě zaplatí. Ano, toto a nic jiného je jediným smyslem dnešních centralizovaných států: přerozdělovat obrovské prostředky do předem připravených kapes a legitimizovat to směšnou hrou na demokracii. Ten stroj funguje bez ohledu na jakékoli “zdánlivé vnější” změny, protože stádo je na „své drogy“ (sociální dávky, dotace, granty, vylhané jistoty typu důchod a volby) zvyklé. Stádo nechápe, že ty takzvané výhody fungují naprosto stejně jako drogy – blahobyt a hezké pocity teď, kocovina, závislosti a placení dluhů zítra. Nechápe, že ty drogy navíc ani neposkytuje “ten hodný dealer” stát, ale že si je předraženě (protože stát sám o sobě nic nevytváří a neprodukuje, kromě brutálních nákladů na státní správu a korupci) kupují občané sami ze svých daní a odvodů. A tak – v centralizovaném státě řízeném přerozdělováním, k němuž není alternativa, právo reklamace, odvolání ani žádná reálná veřejná kontrola – usínáme jako žáby v pozvolna se ohřívající vodě. Necháme se uvařit, nebo důslednou decentralizací a zdravým selským rozumem, ctí, férovostí a odpovědností vytáhneme z té vany špunt a zachráníme život nejen sobě, ale i všem těm, co přijdou po nás, včetně našich vlastních dětí, vnuků a pravnuků?

Celý článek →

STOP okrádání občanů Státem, který se stal pouhou ekonomickou genocidou a „strojem na prachy“

Máme X zákonů a úřadů na ochranu práv dětí, ale to základní právo jsme jim a ani sobě nezajistili: právo na to vybrat si stát, v kterém chtějí svobodně žít. Právo, aby je politici – jako povinní “pošťáci slova lidu, vysloveného ve volbách” – jménem prolhaného státu neokrádali, neoblbovali a nezadlužovali tím nejodpornějším a nejzákeřnějším způsobem, který existuje: vytvořením deficitu, k němuž ty ještě nenarozené děti nemají ani šanci se vyjádřit, natož se bránit. Smět někoho zadlužit nebo mu ublížit (například okrást ho o 70% jeho celoživotního výdělku aby ani neměl šanci to ovlivnit nebo se k tomu vyjádřit či aspoň kontrolovat, kam ty peníze jdou), to přece není „sociální politika“, to je sociální genocida. Stát je jen systém, který tohle masové ubližování lidem přímo organizuje a povyšuje největší zlodějnu dějin na sociální dobro. Spojme se a nenechme se – i své potomky – dál okrádat…

Celý článek →

Decentralizace, lokální a sdílená ekonomika – jediný lék na zkorumpovaný stát a „přerozdělokracii“

Nejen profesor Milan Zelený, náš mimochodem nejcitovanější ekonom, dnes otevřeně hovoří o tom, co začínají vidět všichni rozumní lidé: globalizace končí. Otázka jen zní, jak moc to vystřízlivění miliard narkomanů závislých na „státy organizovaných sociálních lžijistotách za jejich vlastní peníze“ a nenávist těch, kteří přijdou o jednoduchý zisk v řádech stamiliard dolarů, budou bolestivé. Chytří to pochopí dřív, ti druzí později, ale změna už je tady. Proč by jinak tolik nadnárodních firem, zaměstnávajících nejlepší mozky, investovalo skrytě či otevřeně právě do sdílené ekonomiky, start-upů a krytopměn? To jen jejich spotřebitelé a zákazníci, nebo zázkazníci států jménem občané a daňoví poplatníci, se o krachu starého konceptu dozvědí jako poslední a také ho draze zaplatí. Protože v tomto případě platí, že kdo zůstane poslední, nebude zhasínat, ale zaplatí všechny dluhy toho hluboce nesmyslného, deficitního a pokřiveného systému. Systému, k jehož odhalení a prokouknutí nakonec vždy stačil jen obyčejný selský rozum a odvaha po používat…

Celý článek →

Nařizuje-li stát co neprávem či žije-li v hříchu, nemusíme poslouchat jeho zákonů. Vzpomínáte?

Stane-li se jakýkoli stát pouhým zločinným spiknutím s cílem nás legálně okrást o zbytek našich soukromých peněz, které nám ještě „neznárodnilo“ několikanásobné zdanění, nesmyslně vysoké daně a povinné odvody, máme základní lidské právo se bránit a z takového systému vystoupit. Tím, že jsme se narodili, nevznikl žádnému státu automatický nárok si z nás dělat kasičku nebo levnou posluhovačku. Žádný stát nemá a nesmí mít monopol na žádnou z činností, které pro občany vykonává a musí – musí – fungovat v konkurenčním prostředí sdíleného, kolektivního, individuálního či komerčního pojištění nebo služeb. Každý stát, který nevytváří prostor pro takové konkurenční prostředí a naopak si monopolně uzurpuje školský, sociální, důchodový a zdravotní systém, je jen diktaturou přerozdělování veřejných prostředků. A stát, který jen mění veřejné peníze v soukromé do předem připravených kapes dotačních pseudoponikatelů jako vodu ve víno, je jednoduše organizovaný zločin, jen Al Caponeho ostré hochy nahradili hoši ještě ostřejší, hoši s dotovanými byznysy za miliardy…

Celý článek →

#You Too, aneb taky už chápete, jaký je jediný smysl dnešních Států, včetně toho našeho?

Začneme tím, že si řekneme otevřeně to, co bude zaznívat z různých míst světa čím dál častěji, jak se postupně budeme probouzet z marketingové narkózy globální demokracie, jejímž jediným cílem je pohříchu stát se nepozorovaně globálním socialismem, plánovitým a vypočitatelným. Stát, který bere lidem více než 70% jejich celoživotního výdělku formou legálního několikanásobného zdanění, je pouhý obchodní model jak lidem sebrat výdělek a „znárodnit“ ho. Stát, který nutí občany platit daně a povinné odvody bez jakéhokoli práva reklamace či vystoupení z takového systému, pokud je služba v daních a odvodech placená poskytnuta nekvalitně, deficitně nebo vůbec, je ekonomická genocida. Stát, který je monopolně řízen (přežitým) centralizovaným systémem politických stran s řadou omezení skutečně svobodné volby, je tyranie, nikoli demokracie. A Stát, jehož jediným skutečným cílem a smyslem fungování je beztrestně a takzvaně legálně přerozdělovat veřejné rozpočty, je organizovaný zločin. Takže otázka zní: budeme jen další cihla ve zdi?

Celý článek →

Stát, volby a politika jsou podvod s jediným cílem: okrádat lidi. Jak dlouho ještě budeme přihlížet, než se začneme bránit?

Fareed Zakaria, jeden z nejznámějších amerických politologů dneška, ve svém díle Budoucnost svobody říká mimo jiné zhruba toto: demokracie vůbec nezávisí od lidí nebo svobody, ale od výše HDP a od určitého místa, kde se většina lidí ekonomicky cítí natolik “dobře”, že proti ní nic nenamítá (jinými slovy: jde o peníze, ne o demokracii). Když ale ekonomická pohoda zmizí, demokracie zmizí také. Moises Naím, bývalý výkonný ředitel Světové banky, říká ve své knize Černá kniha globalizace mimo jiné zhruba toto: globalizace otevřela hranice organizovanému zločinu, který pochopil, že nejlépe se mu bude dařit když proroste do státních struktur, protože pak si bude moci tvořit svoje vlastní zákony a fungovat “legálně.” A já jsem jen jeden obyčejnej kluk, co říká toto: pochopme konečně, že náš stát je dnes už (jen) chytrý obchodní model, který se tváří jako že v něm jde o politiku, ale politika je jen zástěrkou pro beztrestné přerozdělování veřejných rozpočtů. Volby (ať už prezidentské či jiné) jsou jen divadlo pro neostražité diváky, kteří se nechají uspat diskusí o margináliích, aby pak v tom spánku byli okradeni o více než 70% jejich reálného celoživotního výdělku. Děsivá představa, že? Bohužel to není všechno, o co nás Stát okrádá…

Celý článek →

Proč volit decentralizaci státu? Protože jinak se staneme „rozvojovou“ zemí – a nejen duševně…

Hovoří o tom sociologové, ekonomové, vizionáři. Jakýkoli (a zejména pak sociální) stát vychovává stádo ovcí na takovém státu a jeho fungování závislých, protože takové stádo se dobře ovládá – je slepé a dělá, co hlídací psi (politici) a majitelé farmy (organizovaní zločinci rozkrádající veřejné rozpočty, ať už lokální či nadnárodní) chtějí. Není divu: stádo na to slyší a je to dost jednoduché, aby to ve své drogové závislosti na tzv. „sociálních jistotách“ ještě dokázalo pochopit, nebo se aspoň naštvat (protože volby nejsou záležitostí rozumu, nýbrž výhradně emocí, proto se na ně také hraje, že?). Jenže za tímhle umíráním zdravého selského rozumu, schopnosti starat se sám o sebe a své blízké a pohřbívání principu zásluhovosti, elementární spravedlnosti a svobody se skrývá mnohem větší nebezpečí. To, že přehlédneme, o čem volby vlastně jedině mají být: nevolíme pro nebo proti politikům, nebo dokonce pro nebo proti jejich (vždy prolhaným programům). Volíme přece pro své dobro, což v dnešní realitě znamená proti všem, kdo Vás a Vaše děti přišli bezcitně – prostřednictvím „silného státu“ – zneužít, okrást a vzít všem slušným a pracovitým lidem další kousek budoucnosti…

Celý článek →

Ekonomická válka státu proti nám – lidem, občanům a poplatníkům – je realitou. A co my na to ve volbách?

Když říkáme, že stát vede – zatím “jen” – ekonomickou válku proti nám, občanům a poplatníkům, co tím vlastně říkáme? Říkáme, že se politika spojila s byznysem a velmi často i organizovaným zločinem a udělali si z nás všech společně pohodlný, bezpečný, krásně regulovaný a zákonem (a policií a armádou) posvěcený trh a byznys. Demokracie, svoboda, mír nebo stát ale nespočívají a nemají spočívat v přerozdělování stamiliard do předem připravených kapes lobbistů, rezidentů a jiných zločinců. Spočívají naopak ve svobodě, dobrovolnosti a zodpovědnosti člověka za život svůj a život svých blízkých, které si sám jako blízké vybral či je jako blízké cítí. Co může člověk udělat, když vidí, že stát je prokazatelně v rukou vrchnosti, která reprezentuje ty (a to) nejhorší, nikoli ty (a to) nejlepší z nás, lidí? Přikládám svůj soukromý názor právě proto, že je před volbami…

Celý článek →

Čas globalizace, oligopolů, ideologie sociálních států a přerozdělování končí – přichází sdílená a lokální ekonomika a sdílené státy

Nejen profesor Milan Zelený, náš mimochodem nejcitovanější ekonom, dnes otevřeně hovoří o tom, co začínají vidět všichni rozumní lidé: globalizace končí. Otázka jen zní, jak moc to vystřízlivění miliard narkomanů závislých na „státy organizovaných sociálních lžijistotách za jejich vlastní peníze“ a nenávist těch, kteří přijdou o jednoduchý zisk v řádech stamiliard dolarů, budou bolestivé. Chytří to pochopí dřív, ti druzí později, ale změna už je tady. Proč by jinak tolik nadnárodních firem, zaměstnávajících nejlepší mozky, investovalo skrytě či otevřeně právě do sdílené ekonomiky, start-upů a krytopměn? To jen jejich spotřebitelé a zákazníci, nebo zázkazníci států jménem občané a daňoví poplatníci, se o krachu starého konceptu dozvědí jako poslední a také ho draze zaplatí. Protože v tomto případě platí, že kdo zůstane poslední, nebude zhasínat, ale zaplatí všechny dluhy toho hluboce nesmyslného, deficitního a pokřiveného systému. Systému, k jehož odhalení a prokouknutí nakonec vždy stačil jen obyčejný selský rozum a odvaha po používat…

Celý článek →