Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Rubrika "Zahraniční"

75 Články

Stát je podvod. Důkaz za všechny? Státem organizovaný důchodový systém. Kdy se probudíme a pochopíme, co to vlastně je Stát?

Politici i odborníci se už pomalu přestali bát to říkat, protože ten „průšvih“ jménem státní důchody už klepe na dveře. Praskne to dřív, než si myslíme, rok 2030 je optimistický termín. V otázkách Václava Moravce to padlo jasně – z veřejných rozpočtů se za deficitní systém důchodů utratí přes 400 miliard Kč ročně! To je naprosto nepředstavitelné, megalitické číslo, které tahle malá země nemůže dlouhodobě unést, tím spíš, že se to číslo stále zvyšuje. Prohlášení páně Rusnoka, že „státní důchody nejsou k tomu, aby zaručily důchodcům životní úroveň, ale aby je pouze ochránily od bídy,“ je prohlášení pravdivé, pánbůh za něj zaplať. Ale víte, proč se o tom všem teď mluví tak potichu? Aby se lidé nezeptali na tu podstatnější otázku: „tak sakra práce, celý život odvádím obrovské sociální pojištění a daně, celou dobu mi slibují, že se o mě na stáří slušně postarají – a najednou z nich teď vyleze, že mi celou dobu (politici a stát) lhali? A kam proboha ty peníze zmizely, všechny ty stamiliardy, co jsme jim poslali a každý další den posíláme?“ Ano, to je ta správná otázka. Pojďme se podívat v praxi, jak vypadá lumpárna jménem státní důchody – ale kam šly všechny ty peníze, to víme všichni a důchody to nebyly, nejsou a nebudou. Rozkradly se přerozdělováním: dotace, granty, daňové prázdniny a úlevy, investiční pobídky, přebujelý sociální systém, který zcela ignoroval staletý princip zásluhovosti a moudrost našich předků. Pochopme už – je to celé jen obrovská lež, císařovy nové šaty. Zůstane jen bída, poušť a vztek milionů lidí…

Celý článek →

Rozkrádání veřejných rozpočtů je diagnóza rakoviny společnosti a států a ta rakovina je globální. Jaký je lék?

Když odhlédneme od zavedených pojmosloví, prokazatelně žijeme v diktatuře přerozdělování a virtuální realitě svobody. Jsme na vrcholu technologického vývoje a pokroku, ale naše daně a povinné odvody jsou nejspíš nejvyšší v nám známých dějinách – to proto, aby je agenti StB, KGB a jiní „střelci“ mohli beztrestně, pohodlně a především legálně rozkrást. Organizovaný zločin se povýšil na stát, establishment. Nejsme už nevolníci na polích za desátek, jsme nevolníci dezinterpretovaných pojmů typu (zastupitelská) demokracie a (sociální) stát a jistoty za šedesátek až sedmdesátek našich celoživotních příjmů. Ruku na srdce a hadr na hlavu: tohle má být proboha ten pokrok, o jakém lidstvo od věků snilo a který si od technologií a vědy slibovalo? Mám jiný názor: jestliže technologický, vědecký a znalostní pokrok neslouží ke zvýšení svobod, komfortu, vzdělání nebo kvality života většiny lidí, nýbrž naopak k jejich kontrole (KH, EET, úřady, média, školství, přerozdělování) a omezování jejich – dokonce základních – lidských, ekonomických či občanských práv a svobod, pak žijeme v organizovaném zločinu. A tenhle Absurdistán jednou vejde do dějin jako další období temna, nad nímž budou lidé budoucnosti nechápavě kroutit hlavou stejně jako my dnes kroutíme hlavou nad fašismem, komunismem nebo středověkou inkvizicí…

Celý článek →

Globalizace a zastupitelská „přerozdělokracie“ nejsou nic než obchodní model „tuningu“ veřejných rozpočtů. Jaká bude či by měla být naše budoucnost, až to praskne?

Globální přerozdělokracie (pardon, zastupitelská demokracie) dneška má jediný cíl: vytvořit on-line celosvětovou “superkomunitu” lidí, kteří budou vyznávat stejné “demokratické” hodnoty typu bezcenné a na tuny tištěné peníze. Peníze, které – mimochodem – v dnešním monetárním systému nejsou, podobně jako státem organizované důchody, ničím než virtuální realitou či opiovým opojením chlápka, co nechápe, že jednou z toho opiového doupěte bude muset odejít a vystřízlivět. Jediným smyslem a cílem tohoto ekonomického systému je přerozdělování (rozkrádání) veřejných rozpočtů, rozkrádání bez hranic, limitů a omezení. Kapitalizace zisků, socializace ztrát – nejpohodlnější byznys dějin, postavený na schopnosti lidí nechat se za koblihu 4 roky okrádat o dvě třetiny až tři čtvrtiny jejich celoživotního výdělku. Je to nepochopitelná slepota, která bude fungovat do doby, než si lidé tu hrůzu uvědomí na vlastní peněžence. Kde začít se změnou a jaká je, či by mohla být, naše budoucnost?

Celý článek →

Centrální státy a instituce jsou jen stroje na peníze a iluze sociálních jistot. Přišel čas odejít a vzít tomu systému to hlavní „krmivo“ – lidi a jejich peníze

Že globalizačně-pseudodemokratický Absurdistán končí, už dnes vidí nejen řada myslitelů včetně pana profesora Zeleného, ale i miliony nás, „obyčejných lidí“ po celém světě. Zlo, podvod a zločin už dostaly svá jména a definice: když nějaké státní zřízení zrekvíruje 70% celoživotních výdělků člověka formou několikanásobného zdanění, není to nic než ekonomická genocida, Gulag pro Vaši peněženku. Z takto nakradených veřejných prostředků se pak platí (dotují) neuvěřitelné absurdity: rajčata a vejce vesele cestující po Evropě, podpora elektromobilů, jejichž ekologičnost je spíš vtip než otázka nebo likvidace charakteru krajiny pro trochu zdotované řepky. Ale jsou tu i války (nejen za levnou ropu), vypalování pralesů, globální neokolonialismus (finanční nebo surovinový). Otázka jen zní, jak moc to vystřízlivění miliard narkomanů závislých na „státy organizovaných sociálních lžijistotách za jejich vlastní peníze“ a nenávist těch, kteří přijdou o jednoduchý zisk v řádech stamiliard dolarů z veřejných rozpočtů, budou bolestivé. Chytří to pochopí dřív, ti druzí později, ale změna už je tady. Proč by jinak tolik globálně i lokálně fungujících firem už dnes investovalo skrytě či otevřeně právě do sdílené ekonomiky, start-upů a krytopměn? To jen zázkazníci států jménem občané a daňoví poplatníci, ti se o krachu starého konceptu dozvědí jako poslední a také ho draze zaplatí. Protože kdo zůstane poslední, tentokrát nebude zhasínat, ale zaplatí všechny dluhy toho hluboce nesmyslného, deficitního a pokřiveného systému. Systému, k jehož odhalení a prokouknutí nakonec vždy stačil jen obyčejný selský rozum a odvaha po používat…

Celý článek →

1 volič = 1 hlas, aneb největší populismus, pokrytectví a politická pseudokorektnost současné společnosti

Zeptám se Vás takto: kdybyste přišli k lékaři s 40 stupni horečky a on místo paralenu nebo hospitalizace nařídil pustit Vám žilou nebo přiložit pijavici, asi byste si mysleli, že se zbláznil a zavolali byste na něj doktora Chocholouška. A oprávněně. Jak je tedy ale možné, že my – lidé současnosti – chodíme k volbám v systému 1 volič = 1 hlas, což byla metodika pokroková možná v dobách francouzské revoluce (pokud vůbec kdy byla pokroková a znamenala nějakou svobodu či rovnost lidí v přirozeně vždy nerovném světě)? Ano, správně – všichni jsme regulérně zralí na Chocholouška, jestliže uznáváme a respektujeme volby, které používají naprosto úchylnou a zcestnou metriku k měření svého výsledku. Kam by dopluli mořeplavci, kdyby horečku měřili kompasem a zemskou délku a šířku teploměrem? Jestli jde v našem státě o filozofii u piva, o ženské, nebo o to komu fandíme ve fotbale, tak prosím, ať má každý 1 hlas, o tom si můžeme “pokecat” jako rovný s rovným. Jestliže ale ve státě jde o masové přerozdělování veřejných prostředků bez jakékoli reálné a vymahatelné kontroly námi, daňovými poplatníky, pak jediná správná metrika posuzování volebních výsledků je stanovit sílu hlasu každého voliče podle jeho přínosu celé společnosti (měřeno například odvedenými daněmi a poplatky). Ve sněmovních volbách tedy například vůbec neřešit počet voličů, ale součet jejich přínosu veřejným rozpočtům. Šokující úvaha, že?

Celý článek →

Stát je jen letadlo, Ponziho schéma. A komu zbydou oči pro pláč, až to celé „praskne“, co myslíte?

Hovoří o tom sociologové, ekonomové, vizionáři. Jakýkoli (a zejména pak sociální) stát vychovává stádo ovcí na takovém státu a jeho fungování závislých a menšinu těch, kteří to přerozdělovací dobrodružství prostě zaplatí. Ano, toto a nic jiného je jediným smyslem dnešních centralizovaných států: přerozdělovat obrovské prostředky do předem připravených kapes a legitimizovat to směšnou hrou na demokracii. Ten stroj funguje bez ohledu na jakékoli “zdánlivé vnější” změny, protože stádo je na „své drogy“ (sociální dávky, dotace, granty, vylhané jistoty typu důchod a volby) zvyklé. Stádo nechápe, že ty takzvané výhody fungují naprosto stejně jako drogy – blahobyt a hezké pocity teď, kocovina, závislosti a placení dluhů zítra. Nechápe, že ty drogy navíc ani neposkytuje “ten hodný dealer” stát, ale že si je předraženě (protože stát sám o sobě nic nevytváří a neprodukuje, kromě brutálních nákladů na státní správu a korupci) kupují občané sami ze svých daní a odvodů. A tak – v centralizovaném státě řízeném přerozdělováním, k němuž není alternativa, právo reklamace, odvolání ani žádná reálná veřejná kontrola – usínáme jako žáby v pozvolna se ohřívající vodě. Necháme se uvařit, nebo důslednou decentralizací a zdravým selským rozumem, ctí, férovostí a odpovědností vytáhneme z té vany špunt a zachráníme život nejen sobě, ale i všem těm, co přijdou po nás, včetně našich vlastních dětí, vnuků a pravnuků?

Celý článek →

STOP okrádání občanů Státem, který se stal pouhou ekonomickou genocidou a „strojem na prachy“

Máme X zákonů a úřadů na ochranu práv dětí, ale to základní právo jsme jim a ani sobě nezajistili: právo na to vybrat si stát, v kterém chtějí svobodně žít. Právo, aby je politici – jako povinní “pošťáci slova lidu, vysloveného ve volbách” – jménem prolhaného státu neokrádali, neoblbovali a nezadlužovali tím nejodpornějším a nejzákeřnějším způsobem, který existuje: vytvořením deficitu, k němuž ty ještě nenarozené děti nemají ani šanci se vyjádřit, natož se bránit. Smět někoho zadlužit nebo mu ublížit (například okrást ho o 70% jeho celoživotního výdělku aby ani neměl šanci to ovlivnit nebo se k tomu vyjádřit či aspoň kontrolovat, kam ty peníze jdou), to přece není „sociální politika“, to je sociální genocida. Stát je jen systém, který tohle masové ubližování lidem přímo organizuje a povyšuje největší zlodějnu dějin na sociální dobro. Spojme se a nenechme se – i své potomky – dál okrádat…

Celý článek →

Decentralizace, lokální a sdílená ekonomika – jediný lék na zkorumpovaný stát a „přerozdělokracii“

Nejen profesor Milan Zelený, náš mimochodem nejcitovanější ekonom, dnes otevřeně hovoří o tom, co začínají vidět všichni rozumní lidé: globalizace končí. Otázka jen zní, jak moc to vystřízlivění miliard narkomanů závislých na „státy organizovaných sociálních lžijistotách za jejich vlastní peníze“ a nenávist těch, kteří přijdou o jednoduchý zisk v řádech stamiliard dolarů, budou bolestivé. Chytří to pochopí dřív, ti druzí později, ale změna už je tady. Proč by jinak tolik nadnárodních firem, zaměstnávajících nejlepší mozky, investovalo skrytě či otevřeně právě do sdílené ekonomiky, start-upů a krytopměn? To jen jejich spotřebitelé a zákazníci, nebo zázkazníci států jménem občané a daňoví poplatníci, se o krachu starého konceptu dozvědí jako poslední a také ho draze zaplatí. Protože v tomto případě platí, že kdo zůstane poslední, nebude zhasínat, ale zaplatí všechny dluhy toho hluboce nesmyslného, deficitního a pokřiveného systému. Systému, k jehož odhalení a prokouknutí nakonec vždy stačil jen obyčejný selský rozum a odvaha po používat…

Celý článek →

Nařizuje-li stát co neprávem či žije-li v hříchu, nemusíme poslouchat jeho zákonů. Vzpomínáte?

Stane-li se jakýkoli stát pouhým zločinným spiknutím s cílem nás legálně okrást o zbytek našich soukromých peněz, které nám ještě „neznárodnilo“ několikanásobné zdanění, nesmyslně vysoké daně a povinné odvody, máme základní lidské právo se bránit a z takového systému vystoupit. Tím, že jsme se narodili, nevznikl žádnému státu automatický nárok si z nás dělat kasičku nebo levnou posluhovačku. Žádný stát nemá a nesmí mít monopol na žádnou z činností, které pro občany vykonává a musí – musí – fungovat v konkurenčním prostředí sdíleného, kolektivního, individuálního či komerčního pojištění nebo služeb. Každý stát, který nevytváří prostor pro takové konkurenční prostředí a naopak si monopolně uzurpuje školský, sociální, důchodový a zdravotní systém, je jen diktaturou přerozdělování veřejných prostředků. A stát, který jen mění veřejné peníze v soukromé do předem připravených kapes dotačních pseudoponikatelů jako vodu ve víno, je jednoduše organizovaný zločin, jen Al Caponeho ostré hochy nahradili hoši ještě ostřejší, hoši s dotovanými byznysy za miliardy…

Celý článek →

#You Too, aneb taky už chápete, jaký je jediný smysl dnešních Států, včetně toho našeho?

Začneme tím, že si řekneme otevřeně to, co bude zaznívat z různých míst světa čím dál častěji, jak se postupně budeme probouzet z marketingové narkózy globální demokracie, jejímž jediným cílem je pohříchu stát se nepozorovaně globálním socialismem, plánovitým a vypočitatelným. Stát, který bere lidem více než 70% jejich celoživotního výdělku formou legálního několikanásobného zdanění, je pouhý obchodní model jak lidem sebrat výdělek a „znárodnit“ ho. Stát, který nutí občany platit daně a povinné odvody bez jakéhokoli práva reklamace či vystoupení z takového systému, pokud je služba v daních a odvodech placená poskytnuta nekvalitně, deficitně nebo vůbec, je ekonomická genocida. Stát, který je monopolně řízen (přežitým) centralizovaným systémem politických stran s řadou omezení skutečně svobodné volby, je tyranie, nikoli demokracie. A Stát, jehož jediným skutečným cílem a smyslem fungování je beztrestně a takzvaně legálně přerozdělovat veřejné rozpočty, je organizovaný zločin. Takže otázka zní: budeme jen další cihla ve zdi?

Celý článek →