Podvod jménem stát: vyrovnaný (improvizovaný) rozpočet dá dohromady 12 leté dítě. V čem je fígl?
Když se dívám na Babiše a pár dalších „expertů na tuning prostředků z veřejných rozpočtů“, je mi jasné, k čemu právě jim slouží imaginární a uměle vytvořená složitost státu a centralizace přerozdělovaných prostředků (dotace, granty). Když se podívám na politiky, je mi to také víceméně jasné (komplexy, lenost, zkorumpovanost nebo vše dohromady). Co neumím pochopit jsou lidé (rodiče dnešních dětí), kteří jsou součástí tohoto od kořene zvráceného státu či spíše parodie na stát a ještě ho hájí právě na úkor svých vlastních dětí. Nejsem rodič, ale říkám si: kdy už má projevit dospělý a soudný člověk odpovědnost, když ne vůči vlastním dětem? Podporovat a volit deficitní „sociální blud“ (stát) znamená mít ten stát rád víc než vlastní děti, protože právě ony (a jejich děti) dluhy (nesmyslného tzv. Sociálního státu) budou platit. Možná také, že 12 leté děti vidí mnohem čistší, spravedlivější svět, který navíc z podstaty vylučuje rozkrádání, umělou zaměstnanost a zadlužení příštích generací. Nikdy jsem si nevážil zbabělců, hájících masové přerozdělování, ale po této zkušenosti už je – obávám se – nebudu mít vůbec za lidi…
Celý článek →