Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Rubrika "Ekonomická"

141 Články

Náš stát ani demokracie nefunguje – tak proč máme fungovat my, občané?

Současná vládní krize ukazuje v plné nahotě, co podle mého názoru všichni víme už dávno: politika se spřáhla s organizovaným zločinem a na stát nalepenými byznysmeny a lobbisty, je naprosto odtržená od reality a především postrádá to, co měla (vždy) obsahovat nejvíc: obyčejnou lidskou slušnost a odpovědnost. Náš stát nefunguje a zastupitelská demokracie je podvod, obchodní model. Je to novodobá a globálnímu světu přizpůsobená ideologie neomezené vlády nad občanem vzor socialismus, naštěstí (zatím) bez koncentráků a gulagů, ale už s KH, EET, pomalým znárodňováním pomocí několikanásobného a nesmyslně vysokého zdanění a předevšímu s reálnou beztrestností politiků, ať provedou jakékoli svinstvo. Jakým právem máme dodržovat pravidla my, občané, když stát a politici, kteří nás k dodržování pravidel nutí zákonem, nedodržují pravidla žádná a zákon je na ně krátký? Gándhí prý řekl (a už jsem ho tu jednou citoval, ale je potřeba to udělat znovu a možná ještě tisíckrát, dokud nám nedojde, jak hluboká je to pravda) : “Opustí-li stát půdu práva, je občanská neposlušnost svatou povinností.” Podepisuji v plném rozsahu a říkám jasně: v takovém systému, v jakém dnes žijeme, musí všichni odpovědní a slušní lidé dostat legální právo Stexitu. Tedy právo odejít ze státem organizovaných monopolních struktur a systémů za předpokladu, že tyto struktury na něm či jeho spoluobčanech páchají jakékoli ekonomické, morální či jiné násilí či neplní-li takový stát funkce, pro které platíme povinné daně a odvody. A jestli máte chuť, pojďte si počíst, jak náš stát „báječně“ funguje za ty neuvěřitelné peníze, co do něj ze všech stran musíme strkat. Uvidíte prachobyčejný organizovaný zločin, který se jen drze nazval státem…

Celý článek →

Všichni politici jsou stejní – jediná cesta je přímá demokracie, dnešek je jen další důkaz

Dnešní demise vlády jen potvrzuje to, co jsme všichni – v hloubi duše – dávno věděli. Kecy typu “my nebudeme jako ti před námi” jsou směšné: další vláda končí stejně rozhádaně a v ještě větších a závažnějších problémech než kdy byly kabelky Jany Nagyové nebo problémy Věcí veřejných. Vždyť je to směšné, posloucháme neustále: “my budeme lepší než ta pakáž před námi,” ale úroveň neschopnosti, korupce, pokrytectví a lži v politice se jen neustále stupňuje. Pochopme proboha jedno: oni z nás mají legraci, dělají si z nás beztrestně kasičku a my pořád nechápeme to základní. Totiž že toto je zastupitelská demokracie, je to systémová chyba a dnešní vládní krize je toho jen dalším důkazem, dalším z mnoha. Jak dlouho nám ještě bude trvat než pochopíme, že tento systém není reformovatelný a že máme jednoduché základní právo nenechat se už oblbovat a hlavně bezuzdně okrádat lidmi, kteří by se měli ve slušné společnosti stydět vylézt na ulici?

Celý článek →

Warning voice from Czech republic – 5 hidden dangers of Social States in Europe (in reaction to Michael Moore´s new film) based on real-life experience

In order to stay balanced with all the information – as considering any fact from just one side can easily become propaganda instead of unbiased information – there are 5 hidden dangers of Welfare Social States we have in Europe explained by a human being with real experience with socialism (before 1989) and real experience with all the dangers brought by current versions of so called Social (welfare) states. Important: any good idea might become a tyranny if we are not able to see “both sides of the story.” So here you are potential dark sides and negative consequences of existing Social States in EU (as positives were mentioned by Michael Moore many times and he did a good job that way – I would be happy to live in States he describes in his movies too, but things are not that simply how they look like).

Celý článek →

Občané, nebo (upgradeovaní) otroci?

Když se ještě nedávno provozovalo legální systémové otrokářství, vůbec to nebyl tak dobrý byznys, jak by se mohlo zdát z učebnic dějepisu. Otrokářství totiž mělo a vždy má obrovské skryté náklady: musíte si otroka koupit, pak ho někde ubytovat, šatit, živit, poskytnout mu nějakou zdravotní péči nebo si koupit nového, když ten nemocný umře. Platíte dost drahé spolehlivé lidi (managery), kteří budou ty (pracující) otroky hlídat. A když máte smůlu a je blbej rok, celou úrodu bavlny či jiného zemědělského produktu Vám zničí příroda, kterou neovládáte. Co je podstatné: otrok nikdy nedělá práci s vysokou přidanou hodnotou, protože to jednak většinou neumí, ale hlavně byste mu takovou práci nejspíš ani nesvěřili. Přece jen je to “třídní nepřítel” a má důvod Vás nenávidět. Otroci prostě okopávají zeleninu, balí ji do krabic a přepravek a pak ji šoupnou do kamionu. Co je zásadní pro obchodní model otrokářství: otrok sice nedostává žádnou mzdu nebo mzdu jen zanedbatelnou, ale žádná úspora či dokonce výhoda pro otrokáře to není. Jak je to možné? Jednoduše: otrok má nulovou motivaci pracovat dobře nebo hodně, čemuž odpovídá produktivita jeho práce. Nemá víru ani naději na změnu, a tak dělá z principu práci s malou přidanou hodnotou a ještě s dost velkou nechutí, dokonce možná sabotuje (viz gulagy, koncentráky nebo nucené práce). A jak to souvisí s dnešní iluzí demokracie a kapitalismu? No, možná se budete divit…

Celý článek →

Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses občanem aneb známe tyhle věci, jak se dát upéct v peci (sociálního státu)?

Drtivá většina z nás zná legendární hlášky z Mrazíka: “Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem” nebo “neznám tyhle věci, jak se dát upéct v peci.” S nostalgickým povzdechem bych přidal, že mě – při hledání svobody, spravedlnosti a práva v našem současném státě i globální diktatuře přerozdělování – chybí i tato: “Kde může Nastěnka (svoboda) být? Jak já ji mohu zachránit? Mluv, babo (nebo Babiši?)!” Ale teď vážně: dlouho jsem si myslel, že lidé jasné důkazy organizovaného zločinu propojení politiky s byznysem lidé vidí, ale ignorují, protože by mohli ztratit své iluze například o důchodu, sociálních dávkách nebo svém bezpečí. Stát mimochodem neposkytuje ani jedno z toho, vždyť se podívejte kolem sebe. Je ale také možné, že řada loajálních slepců a “občanů” si zločinnost současného státu vůbec neuvědomuje, opravdu státu věří a jako ovce sedá na lopatu organizované spolupráce mezi “ježibabou a loupežníky” (politiky a byznysmeny). Tak pokud by to tak bylo, pojďme se zkusit podívat na samy základy toho megalitického podvodu jménem demokracie, ačkoli hezký pohled to nebude…

Celý článek →

Globalizace končí a přichází další část evoluce. Jaká bude?

Kdybych mohl vyslovit přání, co by mělo přijít po době řízené globální přerozdělokracie, měla by to být lokální a sdílená ekonomika v prostředí přímé a decentralizované demokracie. Ekonomický a politický systém jsou – ať chceme nebo ne – vždy do jisté míry spojité nádoby. Zastupitelská demokracie se zvrhla v obchodní model a nevyhnutelně směřuje na smetiště dějin stejně jako ekonomická globalizace, o tom dnes už není sporu. Otázka zní, co přijde teď. Přesněji řečeno: zda produktivní, aktivní, pracovití a odpovědní lidé vyhrají svůj hluboce nedobrovolný a především nevyžádaný boj proti sociálně-populistickým konceptům států. Států, které neproduktivním, neaktivním, nezodpovědným, nepracovitým lidem a politikům napojeným na organizovaný zločin a dotační byznys (což je totéž) dávají beztrestnou možnost žít pohodlně z peněz jiných lidí prostřednictvím tzv. státem monopolně organizované sociální solidarity, dotační politiky a přerozdělování veřejných rozpočtů bez veřejné kontroly…

Celý článek →

Zánik svobody jednotlivce znamená zánik naší civilizace – dojde nám to ještě včas?

Pod přívalem frází, korupce a znechucení z politiky se ztrácí samy základy naší civilizace. Té civilizace, která přinesla v posledních stovkách let světu největší vědecko-technický pokrok v dějinách, ale samozřejmě i hrůzy kolonizace, válek (horkých i studených) a demokracie jako geniálního krytí (často) nezřízené obchodní a finanční chamtivosti, to si nezastírejme. Nicméně dnes (a bohužel bez jakékoli nadsázky) přichází okamžik rozhodování, zda tahle civilizace buď přežije, nebo zmizí v propadlišti dějin jako jiná velká impéria minulosti. A to, co o tom rozhodne, nebude žádná migrace, ekonomický růst (nebo propad), byrokracie EU nebo islámský terorismus. Bude to postoj, který zaujmeme k něčemu, co nás činilo a stále ještě činí vyjímečnou kulturou, i když s mnoha chybami. Postoj a respekt ke svobodě jednotlivce a jejímu (přirozeně) neustálému hledání jako základní hodnotě námi stvořeného světa. Stanou se státy a lokální i mezinárodní instituce v rámci globálního finančního systému novou tyranií nebo zvítězí zdravý rozum, svoboda a fakt, že teď přišel čas decentralizace, čas odstranění nesmyslného a (ekonomiku, morálku i přírodu) devastujícího přerozdělování? Naše technologická vyspělost by měla skutečně sloužit všem lidem, nikoli jen hrstce “exportérů demokracie” kamkoli, kde se “objeví ropa” a instituce, státy a zákony by neměly legitimizovat s přerozdělováním související zločiny, ale naopak uvolnit smyčku, na které visí osud nejen naší lidské svobody, ale celé naší kultury…

Celý článek →

Občané, nebo (upgradeovaní) otroci?

Když se ještě nedávno provozovalo legální systémové otrokářství, vůbec to nebyl tak dobrý byznys, jak by se mohlo zdát z učebnic dějepisu. Otrokářství totiž mělo a vždy má obrovské skryté náklady: musíte si otroka koupit, pak ho někde ubytovat, šatit, živit, poskytnout mu nějakou zdravotní péči nebo si koupit nového, když ten nemocný umře. Platíte dost drahé spolehlivé lidi, kteří budou ty otroky hlídat (managery). A když máte smůlu a je blbej rok, celou úrodu bavlny či jiného zemědělského produktu Vám zničí příroda, kterou neovládáte. Co je podstatné: otrok nikdy nedělá práci s vysokou přidanou hodnotou, protože to jednak většinou neumí, ale hlavně byste mu takovou práci nejspíš ani nesvěřili. Přece jen je to “třídní nepřítel” a má důvod Vás nenávidět. Otroci prostě okopávají zeleninu, balí ji do krabic a přepravek a pak ji šoupnou do kamionu. Co je zásadní pro obchodní model otrokářství: otrok sice nedostává žádnou mzdu nebo mzdu jen zanedbatelnou, ale žádná úspora či dokonce výhoda pro otrokáře to není. Jak je to možné? Jednoduše: otrok má nulovou motivaci pracovat dobře nebo hodně, čemuž odpovídá produktivita jeho práce. Nemá víru ani naději na změnu, a tak dělá z principu práci s malou přidanou hodnotou a ještě s dost velkou nechutí, dokonce možná sabotuje (viz Gulagy). A jak to souvisí s dnešní iluzí demokracie a kapitalismu? No, možná se budete divit…

Celý článek →

Čiň (sociálnímu) státu dobře, jen si pak nestěžuj, až se ocitneš v pasti

Trik sociálního státu spočívá v tom, že nám lže i o skutečné výši a struktuře deficitu, který denně vytváří. Pamatujte: polopravda je nejnebezpečnější forma lži. Sociální stát se tak úmyslně často redukuje na deficit důchodového systému. Sociologičtí mudrci, ekonomičtí “znalci” a odborníci na důchodové systémy na televizních obrazovkách s bradami v dlaních svorně a zachmuřeně pokyvují hlavou a říkají: “ano, ten důchodový systém, to je skutečně problém, s tím by se (po těch 25 letech co o tom průšvihu prokazatelně víme) mělo asi začít něco dělat…” Je to estrádní trik, jak odvést pozornost od toho skutečně důležitého deficitu, který se maskuje přeléváním peněz z jedné kapitoly veřejných rozpočtů do druhé, aby se ta hrůza trochu „naředila“. Sociální stát je totiž králem kreativního účetnictví a pravlastí všech Ponziho schemat. A o jakých deficitech že se teď tedy bavíme? Pojďte si počíst, máte-li chuť a silný žaludek…

Celý článek →

Deratizace státu? Odluka politiků od rozdělování veřejných rozpočtů jako kdysi odluka státu od církve

Největší problém naší doby (sociálních států) je paradoxně úplně jednoduchý: že se politika spojila s byznysem a velmi často i organizovaným zločinem, jakoby se nechumelilo. Demokracie ani sociální spravedlnost ale nespočívá v přerozdělování stamiliard do předem připravených kapes lobbistů, rezidentů a jiných zločinců. Spočívá naopak ve svobodě, dobrovolnosti a zodpovědnosti člověka za život svůj a život svých blízkých, které si sám jako blízké vybral či je jako blízké cítí. Spočívá v odvaze nedelegovat své svědomí nebo slabost na stát, který pak za Vás udělá špinavou práci a sežene Vám peníze od někoho, kdo je poctivě vydělal. Politici v žádném případě nemají a nesmějí pracovat s žádnými cizími financemi, jinak se z takové (k zblitípolitiky) – pro její brutální korupční potenciál – okamžitě stane nemilosrdný a bezcitný obchodní model přelévání peněz v zájmu “veřejného blaha, sociální solidarity nebo nějaké třídy či rasy…”

Celý článek →