Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Rubrika "Ekonomická"

123 Články

Demokratura – výstižné pojmenování současného politického systému

„V demokratuře existují všeobecné svobodné volby, formálně i svoboda projevu, ale politiku a média ovládá establishment, který povoluje jen určité názory. Občané jsou vychováváni v přesvědčení, že mají úplný a objektivní obraz reality. Represe nepohodlných názorů je dobře skrytá; svobodná a otevřená debata je přiškrcená. Společným rysem těchto společností je, že většina občanů si ani neuvědomuje, že žije v demokratuře.“

Celý článek →

Restituce daní zpátky lidem, pokud stát a politici selžou, aneb návrat ke zdravému rozumu a spravedlnosti

Restituce daní zpátky lidem, pokud stát neplní svou funkci – zní Vám to bláznivě? Vidíte, a přitom je to obyčejný, logický, správný a férový požadavek. Když dělník udělá špatně svou práci, nese následky. Když manažer dělá špatně svou práci, nese důsledky. Když lékař udělá špatně svou práci, nese důsledky, když hasiči udělají špatně svou práci, nesou důsledky. Jak to, že politici ne a že nám to tak dlouho vůbec nevadilo?

Celý článek →

Chcete vědět, co má Lance Armstrong a Ben Johnson společného s naším státem?

Podváděli. I náš stát nás podvádí: pumpuje naše daně a sociální pojištění jako „doping“ do deficitního penzijního systému a státního rozpočtu pod takovým tlakem, že by se za takové tempo nemuseli stydět ani dvě největší legendy světového dopingu!Všichni se shodneme, že drogy do sportu nepatří, tak proč dovolujeme politikům „nepovolený doping“ jménem zadlužování, přestože víme, že ho nakonec zaplatíme sami a ještě s úroky??!!

Celý článek →

Budoucnost je konfigurovatelný (sdílený) stát. Chceme svobodu se postarat sami o sebe!

Politici a systém politických stran a států už nefunguje, selhává každý den a problémy s terorismem a migrací jsou toho důkazem. Je třeba se vrátit zpátky ke svobodě jednotlivých lidí, aby jejich hlas byl opět slyšet. Stop zadlužování našich dětí, Stop nesmyslné migraci, Stop nesmyslné centralizaci. Chceme Konfigurovatelný (Sdílený) stát a víme přesně, jak má fungovat!

Celý článek →

Podpořte spolu s námi Konfigurovatelný stát – nejjednodušší a nejrychlejší způsob jak odstavit politiky od moci a našich peněz!

Děkujeme za obrovskou podporu naší myšlenky Konfigurovatelného státu. Konfigurovatelný stát mimo jiné znamená, že vláda přejde od politických stran a politiků k těm částem společnosti, které sdružují lidi podle jejich zájmů. Je absurdní, aby odboráři (a zrovna oni, kteří chtějí z našich peněz spíš čerpat, než něco přinést!) měli právo vyjednávat s vládou, aniž prošli volbami a například myslivci, dobrovolní hasiči, příznivci fotbalových klubů a donedávna i živnostníci to právo neměli, nebo ho nevyužívali, protože jsou to holt „slušní lidé, kteří se do politiky nepletou“…

Celý článek →

Co má ve skutečnosti přinést EET – pravda může být i jednoduchá :-)

Když ve starověkém Římě hledali viníka zločinu, ptali se Qui Bono, tedy “komu to posloužilo.” V moderní kriminalistice se tomu říká motiv. A v moderní politice jsou tím motivem peníze a moc.

Rychlá lekce jednoduché pravdy č.1: EET v první fázi tak, jak je navržena, cílí na restaurace a maloobchodníky. To je mimochodem kanál, kterým se prodávají zejména potraviny. Firma Agrofert podniká v potravinách. Když zmizí maloobchodníci v tom segmentu, nebo dokonce když někdo (právě velkoochodník či výrobce typu Agrofert) bude schopen díky elektronizaci snadno zjistit jaké produkty, za jaké ceny a v jakém obratu jsou prodávány, co se stane? Slušně řečeno, pokřiví to férovost a svobodu trhu, méně slušně řečeno, konkurence která neuposlechne diktátu Agrofertu bude snadno nahraditelná dceřinnými společnostmi Agrofertu, které se budou tvářit, že panu Babišovi vůbec nepatří.

Rychlá lekce jednoduché pravdy č.2: Situaci, kde by jedna firma, vládní strana či skupina lidí vlastnila v určitém oboru významnou část dodavatelského řetězce (od výroby až po maloobchodní prodej) se říká kartel, socialismus, nebo třeba Cosa Nostra. A v moderní době kartely přicházejí skrze státy a zákony: slibují si totiž od toho větší zdání legitimity. Co organizuje stát, to přece nemůže být nelegální, že?

Rychlá lekce jednoduché pravdy č.3: na ministerstvu financí sedí bývalí nebo budoucí zaměstnanci pana Babiše – jestli někdo ještě věří, že je to náhoda, ať zvedne ruku. Otázka na každého z Vás zní jednoduše: kdyby s Vámi někdo hrál poker způsobem, že Vám vidí do karet a vy do jeho karet nevidíte, nehráli byste, nebo byste mu před hospodou pořádně vyprášili kožich holí, protože tak se s falešnými hráči nakládá. Ale jsme v Čechách: Agrofert regulérně zneužívá stát chováním, které naplňuje skutkovou podstatu organizovaného zločinu (konfliktu zájmů), ale do kožichu nedostane, protože už platí všem kolem (od poslanců po media).

Jednoduchý závěr: je tu jedna věc, kterou všichni můžeme udělat jako obyčejní lidé. Bojkotujme produkty, které vyrábí a dodávají firmy spojené s panem Babišem a vyrovnejme tak skóre falešné hry, která se tu s námi jako občany hraje. Nemělo by to být těžké: většina z nás už na balení výrobku umí číst informace typu kolik procent tuku ten či onen produkt obsahuje nebo ze které země produkty pochází; ptejme se tedy jen na jednu informaci navíc, a sice kým bylo zboží dodáno. Máte na to právo, protože zboží dodané Agrofertem je možná zdravotně nezávadné, ale jeho cena může být ovlivněna nekalou soutěží, stejně jako stočené tachometry v autobazarech “cinknou” cenu vozu, princip je ale stejný – prostě podvod.

Post scriptum: bojkot má jeden nečekaný vedlejší efekt. Až se to nekupované zboží Agrofertu začne kazit, bude se muset vyprodat se slevou nebo vyhodit. Ta sleva nám možná aspoň trošku vykompenzuje prostředky, co mezitím z našich daní ve tmě jménem “sociální stát” zmizí. A až pan Babiš začne kričet, že tím pádem začne propouštět své zaměstnance, protože on je vlastně dobrodinec, který lidem (za jejich peníze!!) dává práci, tak se mu vysmějte a řekněte, že ať to klidně udělá. On ho totiž na trhu někdo rád rychle nahradí, někdo, kdo bude hrát poker čistě, nebo aspoň čistěji.

A na tom my – obyčejní lidé – můžeme jen vydělat.

 

„Sociální slepota“ není jen zadlužování, znamená to změnu celé civilizace, z níž jsme vyrostli!

Ideologie sociálního státu a státem řízených ekonomik sice občas (z peněz nás všech mimochodem) zachrání nějakou soukromou banku, ale dělá ještě jednu mnohem nebezpečnější věc: pod pláštíkem pseudohumanismu a multikulturalismu láká do Evropy i migranty, kteří mají být jen levnou pracovní silou, pohánějící voličský komfort a slepotu. Dělo se to dávno před migrační krizí, ta na to jen – konečně!! – upřela světla reflektorů. Vidíme, že už ve druhé generaci (pokud ne ihned) se ale tito migranti změní v radikály, kteří bombami řeší neschopnost sehnat si holku, pracovat tvrdě jako rodiče nebo pracovat vůbec. Islám je víra svou definicí předurčená k ekonomickému zaostávání a všichni víme, že ruku v ruce se zaostalostí přichází závist a nenávist. A jak reagují politici na realitu, že takových migrantů jsou po Evropě statisíce, stoupá zločinnost a existují rozsáhlá ghetta, kde už neplatí naše civilizační pravidla? Dají migrantům volební právo, aby si zajistili další volební období ve funkci! A protože je třeba hodně voličského komfortu, je třeba hodně migrantů… ruleta, při níž je v sázce přežití euroatlantické civilizace, se už – bohužel – točí třetí kosmickou rychlostí…musíme říct zlu NE. Čtěte více ZDE

Korupce v naší zemi je systémový problém, nejen selhání jednotlivců. Proto chceme konfigurovatelný stát!

Už Goebbels říkal, že opakovaná lež se stává pravdou, a vycházel z toho, že lidé jsou hloupí. Totéž se s námi snaží „secvičit“ i naši současní politici: tvrdí, že korupce je pochybení jednotlivců, aby se odvrátila pozornost od toho hlavního, totiž že celý systém fungování státu je nastaven chybně. Že korupce je systémová chyba, kterou může vyléčit pouze systémové opatření.

Každý kdo má oči a selský rozum a rozhlédne se kolem, vidí, že jediným cílem levicových politiků a jednoho politického podnikatele je řídit stát plný peněz, protože když se peníze z našich peněženek přestěhují do anonymního státu, už nebudeme mít sebemenší reálný vliv na to, co se v té „tmě“ s penězi stane. Hrají si s námi jako dětmi a říkají: „když budete hodní a budete nás volit, dostanete pod stromeček dárky“, ale že nám je koupí z našeho kapesného, tím se už nechlubí.

Proto přicházíme s návrhy, jak tento systémový problém řešit a vrátit státu jeho původní smysl, tedy věci spravovat, ne přerozdělovat peníze do kapes lobbistů a různých na stát napojených podnikatelů. Stát totiž není firma (i když někomu jako firma slouží) a nesmí nikdy být.

Přečtěte si více o našem receptu, který jsme nazvali „Konfigurovatelný stát“ a připojte se k nám, co říkáme zlu NE! čtěte zde