Česko 2050 pro budoucnost naší země

Dokud polovina českých voličů nebude rozumět rozdílu mezi volbami a zasíláním sms do Superstar či Týtý, nemáme šanci žít ve svobodné a prosperující zemi.

Rubrika "Domácí"

163 Články

Podvod jménem stát: vyrovnaný (improvizovaný) rozpočet dá dohromady 12 leté dítě. V čem je fígl?

Michal Hájek

Když se dívám na Babiše a pár dalších „expertů na tuning prostředků z veřejných rozpočtů“, je mi jasné, k čemu právě jim slouží imaginární a uměle vytvořená složitost státu a centralizace přerozdělovaných prostředků (dotace, granty). Když se podívám na politiky, je mi to také víceméně jasné (komplexy, lenost, zkorumpovanost nebo vše dohromady). Co neumím pochopit jsou lidé (rodiče dnešních dětí), kteří jsou součástí tohoto od kořene zvráceného státu či spíše parodie na stát a ještě ho hájí právě na úkor svých vlastních dětí. Nejsem rodič, ale říkám si: kdy už má projevit dospělý a soudný člověk odpovědnost, když ne vůči vlastním dětem? Podporovat a volit deficitní „sociální blud“ (stát) znamená mít ten stát rád víc než vlastní děti, protože právě ony (a jejich děti) dluhy (nesmyslného tzv. Sociálního státu) budou platit. Možná také, že 12 leté děti vidí mnohem čistší, spravedlivější svět, který navíc z podstaty vylučuje rozkrádání, umělou zaměstnanost a zadlužení příštích generací. Nikdy jsem si nevážil zbabělců, hájících masové přerozdělování, ale po této zkušenosti už je – obávám se – nebudu mít vůbec za lidi…

Celý článek →

Naše cesta k rozvojovým zemím, aneb Nároková společnost

Michal Hájek

Nedávno – a pohříchu bez většího humbuku – se hovořilo o tom, že Česká republika se v hodnocení (ratingu) některých bank dostala na úroveň rozvojových zemí. Zpráva, která měla působit pro všechny soudné lidi jako ledová sprcha a mobilizační dekret zároveň, však zanikla v tentokrát naopak obrovském humbuku kolem socialistických reforem ČSSD. Mimochodem reforem, které nás skutečně přivedou mezi rozvojové (a dříve nebo později i diktátorem řízené) země. Kde je ale vlastně kořen toho děsivého zla? Bohužel v nás. Žijeme totiž v nárokové společnosti, kde zdravý selský rozum, pracovitost a odpovědnost vystřídalo gigantické přerozdělování (rozkrádání), sociální pohádkářství a lidská hloupost a lenost, jež se staly regulérními obchodními komoditami. V rukou šikovných byznysmenů a rezidentů se pak tyto dvě „kmotřičky“ mění v pravé (ANO)zlato…

Celý článek →

Diktatura přerozdělování (rozkrádání veřejných rozpočtů), aneb naše doba očima příštích generací

Michal Hájek

Když odhlédneme od běžných klišé, žijeme prokazatelně v diktatuře přerozdělování. Jsme na vrcholu technologického vývoje, ale naše daně a povinné odvody jsou suverénně nejvyšší v dějinách. Je to ten pokrok, o jakém lidstvo od věků snilo? Jestliže technologický, vědecký a znalostní pokrok neslouží ke zvýšení svobod, komfortu, vzdělání nebo kvality života většiny lidí, nýbrž naopak k jejich kontrole (KH, EET, úřady, média, školství, přerozdělování) a omezování jejich – dokonce základních – lidských a občanských práv a svobod, pak žijeme v diktatuře, v organizovaném zločinu. Ta diktatura má jméno přerozdělovací a jednou vejde do dějin jako další období temna, nad nímž budou lidé budoucnosti nechápavě kroutit hlavou stejně jako my dnes kroutíme hlavou nad fašismem, komunismem nebo středověkou inkvizicí…

Celý článek →

Pojď blíž, občane – já jsem stát a přišel jsem tě…

Michal Hájek

V pozoruhodné knize bývalého výkonného ředitele Světové banky Moisese Naíma jménem “Černá kniha globalizace” jsou dokonale popsány principy a příklady toho, jak organizovaný zločin prorostl a stále prorůstá do státní správy a politiky ve všech státech světa. Jak se dokonce mnohdy stal naprosto legálním prostě proto, že ovládl struktury států a jako legální se sám uzákonil (nepřipomíná nám to něco?). A také jak pochopil, že když si pořídí “krytí”, které bude vypadat jako důvěryhodná kulisa (politický, sociální, zdravotní, školský systém), může bezpracně získat peníze, které byly – do té doby – pro něj hůř dosažitelné: (poslední) soukromé peníze nás, obyčejných lidí. Jak vlastně funguje nadnárodní byznys dnes, když už Vám drogy mnohem spíše předepisuje přímo Váš lékař než dealer, když Váš bankéř je mnohem větší vekslák než ti co stávali přes Tuzexem a když největším byznysem světa už nejsou zbraně, obchod s lidmi nebo drogy, nýbrž masové přerozdělování (rozkrádání) veřejných rozpočtů?

Celý článek →

(Sociální) stát je pyramidová hra, kterou financují naše malé či ještě nenarozené děti a vnuci. Sorry jako, ale to není fér hra

Michal Hájek

Na začátku nechť promluví fakta: státní dluh ČR činí cca 1,61 bilionu Kč. Každý občan dluží cca 156 tisíc Kč (zdroj: aktuálně.cz, 10.2. 2017). Na straně druhé tentýž stát přerozděluje naprosto neuvěřitelných 42% našeho HDP (zdroj: Novinky.cz, v textu jsou níže odkazy). Podle posledních návrhů politiků (Sobotkovy aktuální návrhy) chce mašinerie státu ještě víc přerozdělovat a zadlužovat. Někteří lidé ještě státní důchody zažijí, moje generace (husákovy děti) už neuvidí nic a naše děti a vnuci pak doplatí ten zbytek, co my nestihneme. Jak to ale udělají bez kvalitního vzdělání, protože peníze na něj (a také na vědu a techniku, která by měla pomoci zajišťovat ekonomiku s vyšší produktivitou a přidanou hodnotou, na kvalitní zdravotní péči, kvalitní dálnice a tak dále) budou rozkradené, toť věru otázka ála Hamlet…

Celý článek →

Nároková společnost, aneb cesta do pekla na socialistický způsob

Michal Hájek

Socialisté a populisté všech typů lidem slibují “jistoty” a dávají jim – úmyslně – pocit, že mají na něco nárok bez toho, aby se o to jakkoli zasloužili. Vědí proč: nárok je návyková droga stejně jako gambling, sociální sítě, alkohol, nikotin a průmyslově vyráběný cukr. Taková “nároková společnost” je „toxická“, je vysoce návyková a především: brutálně deficitní. A jak známo, každý návyk má háček: vždy je vykoupen něčím co musíte udělat, abyste “splnili podmínky nároku”: udat souseda, volit za koblihu, zvednout ruku pro smrt Milady Horákové. A stejně jako při každé závislosti se smyčka podmínek pro udělení nároku stupňuje: ano, máš nárok, ale musíš ještě udělat tohle (udat dalšího souseda, znova volit za koblihu), a pak už to – konečně – bude dobrý. Cesta do pekel chudoby a poroby je umetena…

Celý článek →

Fair trade, Fair state: odstranění prostředníků a právo na “fér stát” pro všechny

Michal Hájek

Většina z Vás jistě zná koncept “Fair trade”, férového ochodu. Jde o to, že když například kupujete kávu, kupujete ji s jistotou, že většina zisku neputuje k prostředníkům, nýbrž skutečně doputuje k zemědělci, který onu potravinu, kávu či hovězí vypěstoval. Takový zemědělec pak nepotřebuje dotace, protože dostává “fér cenu” přímo od Vás. Jestliže nastavíme systém, kdy se nás co nejvíc dohodne na vytvoření kruhu – “Fér státu” – a ten zemědělec bude chtít něco od Vás výměnou (třeba bydlet na letním bytě, naučit anglicky dceru, jet společně na dovolenou, pivo z Vašeho minipivovaru, půjčit auto či peníze) rovněž za podmínky Fair trade, můžeme se vyhnout přerozdělování. Pomiňme teď, že světový koncept Fair trade je organizován institucemi, které nutně nemusí budit naši důvěru. Jde o myšlenku sdíleného prostředí, kde si lidé pomáhají napřímo, bez “kurately”, dohledu a kontroly zločinného státu, který nás přerozdělováním legálně okrádá. Ti, co (ať přímo nebo nepřímo) řídí státy a lokální i globální instituce, je řídí jednoduchou technologií: ze soukromých peněz udělat veřejné a ty (si) přerozdělit. Takže dokud ještě nějaké soukromé peníze máte, jste kořist. Je tedy otázka, jak to udělat, aby jejich ohaři “ztratili stopu”, protože kdykoli ji ztratí, vy získáváte svobodu…

Celý článek →

Když se stát změní v organizovaný zločin, je jediná obrana: STEXIT

Michal Hájek

Gándhí prý řekl: “Pokud stát opustí půdu práva, je občanská neposlušnost svatou povinností.” Pokud se stát stal organizovaným zločinem v rukou pár lidí a firem, kterým jde o naše peníze, máme právo se bránit. Žádné revoluce a revolty typu “Děkujeme odejděte” ale nemají smysl, jsou systémově předvídatelné a jejich důsledky jsou pro vládnoucí vrstvu snadno řešitelné (zejména výměnou “korýtek”). Je-li stát zločinným spiknutím s cílem nás (zdánlivě legálně podle zákona) okrást, pak se musíme stát pro jeho zákony a instituce “neviditelnými”, nebo alespoň “méně viditelnými”. A přelstít tak jejich pavučiny, chapadla, zákony a technologie, sloužící jedinému cíli: největšímu přerozdělování v dějinách.

Celý článek →