1 volič = 1 hlas, aneb největší populismus, pokrytectví a politická pseudokorektnost současné společnosti

Až budou politici volení proto, aby diskutovali o filozofii namísto aby bez jakékoli odpovědnosti rozhodovali o miliardových “přerozdělovačkách”, může mít každý volič klidně 1 hlas a nemusíme na tom nic měnit. Jestliže je ale – pohříchu jediným – smyslem státu rozdělovat peníze z daní nás všech do předem připravených kapes, pak musí hlas každého voliče odpovídat jeho přínosu celé společnosti a výsledky voleb nepočítat na počty hlasů, ale součet přínosu voličské skupiny celku, třeba v procentech, jako se počítají výsledky dnes (a vůbec nejlépe to celé rovnou decentralizovat). Mimochodem – už vidím ty reakce nemyslících spoluobčanů, vyzkoušené z předchozích článků na podobné téma, které u mě vždy vzbuzují salvy smíchu: “Ale to nám přece budou vládnout různí Babišové a oligarchové!” Aha – a oni nám dnes nevládnou, navíc v systému, kdy je za jakékoli svinstvo, rozkrádačku, lež nebo podvod ani nemůžeme potrestat! Výborně – pojďme možná opravdu zkusit zavolat toho Chocholouška.

Teď vážně: toto uvažování, toto vymytí mozků, tento výsledek politického marketingu a všech lží politiků, kterým lidé uvěřili a přestali používat vlastní odpovědnost a selský rozum, je přesně důvodem, proč se musíme před každými volbami či referendem nejdříve zeptat na to, jak budeme spravedlivě hodnotit volební hlas každého jednoho člověka, který k těm volbám přijde (nebo nepřijde). Síla volebního hlasu je základní otázkou současné společnosti a proto se, jakoby náhodou, neřeší. Řešíme jak má jezdit naše auto, ale nedíváme se, zda má motor, kola nebo stěrače, to je vlastně virtuální realita, protože nemáme srovnání. Bojíme se, aby se například tou změnou nezhoršila zdravotnická péče a dostupnost, ale neptáme se, kam a proč se ztrácí desítky miliard ročně, které – kdyby se neztratily – by znamenaly ještě mnohem lepší, kvalitnější a dostupnější péči. Václav Bělohradský to pojmenoval správně: „strach o málo.“ Já dodávám: „je jediným důvodem, proč ještě existují centralizované státy, přerozdělující stamiliardy.“

Upřímně – dnes má koblihovolič stejnou sílu hlasu jako poctivý podnikatel, životnostník, zaměstnanec – vždyť je to nesmysl, čistá doktrína Matrixu, podvod za bílého dne. Podnikatelé bez charakteru, kteří chtějí stát rozkrádat, si hrají na demokracii, pak si koupí politiky (pokud si do politiky nevlezou sami, protože s prací neschopných politiků ve svůj prospěch už nejsou spokojeni a vidí, jak v současném systému:  1 jakkoli hloupý, naivní či cizích peněz ve formě sociálních dávek lačný volič = 1 hlas je vlastně jednoduché získat obrovskou moc) a ti za něj udělají špinavou práci – a nikdo není potrestán, protože neexistuje zákon, podle kterého to lze udělat. Logicky, když ty zákony definují politici, to je Hlava 22. Tak co ten rybník vypustit: nepřerozdělovat, nedotovat, decentralizovat a místo politiků rozhodovat sami, tak jako to děláte v rodině. Možná přísně, ale adresně. Možná tvrdě, ale odpovědně. Možná bez iluzí, pseudojistot a virtuální reality, ale spravedlivě.

Máte-li jakékoli návrhy, jak lépe a správněji hodnotit sílu voličského hlasu ve volbách, pošlete je. Tohle je nesmírně důležité a závažné téma a každá konstruktivní myšlenka, idea či vize stojí za zvážení. Jde tu o budoucnost příštích generací, Vašich dětí a vnuků, o nic míň.